Bára se narodila ve znamení Berana, váží si skutečného přátelství, opravdové upřímnosti, a u druhých lidí ji dokáže nejvíce naštvat přetvářka. Pokud se této půvabné mladé dámy zeptáte, co považuje za svůj dosavadní největší úspěch, bez sebemenších rádoby hvězdných manýrů, zcela přirozeně a s jemnou dávkou nadsázky okamžitě odpoví „Jé, tak těch je… naposledy se mi podařila výtečná zelňačka.“ Na nic si nehraje, a pokud je sama doma, ve svém hájemství, relaxuje četbou. „Ujíždím na životopisech slavných tváří a z nich mi asi nejvíce utkvěl v paměti životní příběh Edith Piaf,“ prozradila nám Bára. A pak už jen prstem ukázala na 3 „nej…“ věci, bez nichž si svůj domov, místo, kam se vždycky ráda vrací, nedokáže představit. Tady jsou:

Láska, která nikdy nezklame…

Bezesporu každá žena ví, o čem „hovoří“ pradávná a nepsaná pravda o lásce procházející žaludkem. Výjimkou není ani Bára, která nás nejprve zavedla do své kuchyně, kde tráví nejvíce času. Nevěděla, kterou věc by z této místnosti vybrala (hrnek na kávu, konvičku na čaj…) a jako první uvedla mezi třemi svými nejoblíbenějšími z celého bytu. Nakonec řekla: „A víte co? Tohle je místo, které mám ráda jako celek. Žádná jediná věc, ale celá kuchyně. Ráda vařím, trávím tady poměrně hodně času – ne-li vůbec nejvíc, a chci, aby tou první ´věcí´ byla kuchyně. Myslím, že to má logiku, a bydlení bez této místnosti si zkrátka nedokážu představit. A má to tak, alespoň v to doufám, každá žena.

Bez nich by to nebylo ono!

Jakmile jsme s „paní domu“ vešli do jejího prostorného a prosluněného obývacího pokoje, už jsme v duchu byli připraveni na variantu, že jako svou druhou „nej“ věc uvede celý obývák. Ale Bára nás překvapila, a skutečně šla cíleně k jedné jediné věci, kterou se právě tato místnost v jejím bytě může oprávněně pyšnit - k masivnímu krbu. „Krbová kamna, ta tam musíme uvést v každém případě. Ve mně evokují za každé okolnosti ono pomyslné, ale vlastně i reálné teplo domova, a při zařizování této místnosti jsem věděla, že zde zkrátka musí být. Bez nich by to tady bylo neúplné… alespoň tedy já to tak cítím. No jen si představte blížící se mrazivé zimní večery, v krbu vám praská dřevo, díváte se do ohně a absolutně nic jiného v tu chvíli k životu nepotřebujete. Idylka, co říkáte?“

Královny v jiném balení

„A jako třetí vám ukážu tady tu nádheru,“ řekla nám moderátorka, když prstem ukázala na proutěný košík plný usušených růží. Královen květin, které každá žena miluje. „Dostala jsem je jako dárek a udělaly mi obrovskou radost. Od koho, to si s dovolením nechám pro sebe, ale od toho okamžiku je to nedílná součást mého bytu. Pravdou zůstává, že už nejsou čerstvé, takže se dá říct, že je mám v jiném než originálním balení, ale to vůbec nevadí, protože i usušené vypadají krásně. Nerada bych se jich vzdala, a zatímco jiné kytky po uvadnutí putují většinou pryč z domu či bytu, takovéto dárky – včetně například svatebních kytic – by si měla každá žena hýčkat jak nejdéle to jde. Pokusím se, ale v tuto chvíli vážně netuším, jestli to bude napořád.“