Tradice barborek je prastará. Podle ní platí, že když neprovdaná žena utrhne 4. prosince pár větviček a doma jí ve váze do Štědrého dne vykvetou, do roka se vdá. A kdyby ne, alespoň si vytvoří hezkou atmosféru.

Co si přinést

Barborky jsou nejčastěji větvičky zahradních třešní nebo višní. Stejně dobře ale poslouží i třešeň ptačí, kterou najdete u polních cest nebo na kraji lesů. Ve městech zase můžete spatřit plnokvětou sakuru. Další příbuzné druhy objevíte v zahradách jako keře, například višeň kurilskou a žláznatou. Nebo mandloň trojlaločnou a nízkou. Ovšem nejspolehlivější dřevinou pro přirychlení větviček na Vánoce je zlatice. U nás se pěstuje v několika odrůdách, jež se celkem nepatrně liší sytostí žluté barvy i raností, pro rychlení to však není podstatné.

Ale to stále není všechno. Velmi dobře a rychle nakvete žlutý dřín obecný, pravý žlutě kvetoucí jasmín nahokvětý, narůžovělá kalina vonná, všechny vilíny v barvě žluté či oranžově načervenalé. Také lze zkusit jen 20 cm vysoký růžový či bílý vřesovec pleťový, jenž bude mít už asi dobře viditelná poupata.

Důležitost chladu

Pokud má rostlina růst i vykvést, musí před tím projít obdobím nízkých teplot. Nutná chladová perioda je u každého druhu jiná a dokonce se liší také u různých odrůd téhož druhu. Obecně se dá říci, že na podzim musí přijít asi třicet dnů, kdy teplota klesne alespoň na 5 °C. Mrazy jsou vhodné, ale nesmí být tak velké, aby budoucí květy zničily. Nicméně na barborky obvykle nechodíte s teploměrem a spíše doufáte, že doba nízkých teplot byla dostatečná.

Úspěch jejich kvetení dále závisí na vhodném výběru větviček a na správném postupu při rychlení. Zdaleka ne všechny pupeny nesou zárodky květů; z větší části jde o listy. Květů schopné pupeny bývají kulatější a nahloučené blízko sebe, třeba u třešní. Najdete je spíše na jižní nebo osluněné straně koruny. Pro rychlení nepoužitelné jsou dlouhé jednoleté přímé výhony uprostřed koruny.

Co udělat doma, aby kvetly

Hlavně na počátku rychlení větvičky občas zasychají, kvůli příliš suchému vzduchu v místnosti. Proto doporučujeme tento postup. Větvičky dlouhé alespoň 50 cm svažte do svazků a nechte několik hodin zvolna rozmrzat. Pak je celé ponořte do vody o teplotě 30 °C asi na 12 hodin, třeba přes noc. Teplota bude pomalu klesat. Druhý den je zabalte do mikrotenu a postavte kolmo do vyšší nádoby, například do kbelíku, v místnosti o teplotě alespoň 20 °C (na světle nezáleží). Kdybyste nechtěli tento proces absolvovat, je vhodné větvičky občas vytáhnout z vázy a osprchovat. Po pěti dnech, nebo jakmile se voda začne kalit, ji vyměňte za čistou. Při tom konce větviček asi o 3 cm zkraťte.


Potěšení přijde záhy

Už za týden by větvičky měly začít výrazně rašit. Na zlaticích se za dvanáct dnů objevují první rozevřené květy. Třešním a višním to trvá asi dvacet dní, což krásně vychází právě na Štědrý den. Hezky naaranžovanou živou dekoraci, třeba i s rychlenými cibulovinami, dejte do místnosti s nižší teplotou, aby květy déle vydržely. Občas ji roste a odstraňujte to, co odkvete.

Zdroj: Receptář, Jiří Žlebčík