Krásnoočka pocházejí z amerických prérií, kde si žijí vlastním životem i v obdobích veder a sucha. Se stejně nehostinnými podmínkami si poradí i na vaší zahrádce. Vyhovuje jim slunečné stanoviště a lehká, propustná půda, a když jim dopřejete pravidelnou zálivku a občas je přihnojíte, odplatí se vám bujným růstem. Takový luxus totiž ze své domoviny ani neznají.
Na českých zahradách, ale i v truhlících je možné pěstovat množství druhů a kultivarů. Vesměs všechny se vyznačují žlutou až oranžovou barvou květů, dlouhou dobou kvetení a atraktivitou pro včely a motýly.
Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata) je nižší trvalkou s jemnými lístky podobnými kopru, která se každý rok o něco rozroste a tvoří bohatě kvetoucí trsy. Pokud ji pěstujete v nádobě, můžete ji na zimu ostříhat a uložit do bezmrazé místnosti. S minimální zálivkou takto vydrží do příštího jara. Na záhoně ve volné půdě o ni nemusíte mít starost, českou zimu zvládá bez problémů.
Vyšší a mohutnější krásnoočko velkokvěté (Coreopsis grandiflora) se ze všech krásnooček nejlépe hodí k řezu a vyniká i jako solitéra. Některé jeho kultivary se dají pěstovat jako trvalky, u jiných bývá přezimování problém. Snadno se ale vysemení a v příštím roce zase vyrostou na stejném místě.
Krásnoočko velkokvěté
Výrazné, zářivé květy tvoří také krásnoočko různolisté (Coreopsis basalis), jehož keříčky mají tendenci polehávat, takže je vhodné jim vyrobit nějakou oporu, například proutěnou konstrukci. Na chráněném stanovišti obvykle kvetou až do prvních mrazíků a dlouhou životnost mají květy i ve váze. Zimu ale venku nepřežijí, pěstují se jako letničky.
Krásnoočko dvoubarevné (Coreopsis tinctoria) patří rovněž k letničkám. Obvykle vytváří nízké, avšak bohatě rozvětvené keříky, i když existují i vyšší odrůdy. Květy jsou oproti květům jiných druhů velmi drobné, ale zato jich na rostlině bývá skutečně velké množství. Krásnoočko dvoubarevné se hodí zejména do smíšených záhonů, kde ho okolní druhy mohou podepřít.