Není cihla jako cihla a při plánování stavby je to potřeba vzít na vědomí. V současnosti se setkáváme s různými klasifikacemi cihel na základě jejich fyzických a mechanických vlastností, například podle pevnosti v tlaku. Jedná se o zatížení, které může být vyvíjené na celou plochu cihly, aniž by se poškodila nebo dokonce praskla. Pevnost výsledného zdiva se však ne vždy odvíjí od pevnosti použitých cihel. Závisí také na tom, zda se při stavbě dosáhne správné vazby, tedy zda žebra cihel dosedají na sebe, či nikoliv.

Podle evropských norem pro tlakové zkoušky se cihly rozřazují do pevnostních tříd, které udávají nejnižší pevnost v tlaku v newtonech na milimetr čtvereční.

Použití cihel podle pevnostních tříd

V Česku se setkáte s označením PX, kdy X odpovídá číslu dané pevnostní třídy (například P10). Při stavbě vyšších budov je vhodné s tímto číslem počítat, aby zdivo budovu uneslo. Čím je vyšší budova a těžší střecha, tím je potřeba použít cihly z vyšší pevnostní třídy. Napříč celou budovou je však možné použít cihly z různých pevnostních tříd. Pokud stavíte šestipatrovou budovu, pro první tři podlaží použijete odolnější zdivo, kdežto na vrchní tři patra můžete použít zdivo jiné – pevností, typem i tloušťkou.

Čtěte také

Palma

Čtěte také

Co dělat, když se palmě nedaří?

Kde se všude používají cihly různých pevnostních tříd? Pálené hliněné cihly, které mají pevnost v tlaku vyšší než 40 N/mm², jsou hojně využívané pro těžké stavby, jako jsou mosty, vícepodlažní a průmyslové budovy a další. Absorbují pouze okolo 5 % vody.

Mezi 12-15 % vody pak nasají cihly s pevností v tlaku kolem 10 N/mm². Takové se využívají především v podlahářství nebo ve zděných konstrukcích.

Zdroje: imaterialy.cz, winklmann.cz, brainkart.com