Jedno lidové přísloví praví: „Březen za kamna vlezem“, ale pro zahrádkáře platí pravý opak. Jakmile roztaje sníh, vyráží na svou zahrádku a těší se, co nového spolu letos prožijí. Skoro podvědomě zatlačí zpět do země rostlinky, které povytáhl mráz, pak zkontroluje uložené nářadí, pohladí očima své (vbrzku) zelené království a přemýšlí, do čeho se pustit dřív. Aby zahrádka mohla dýchat Vše nasvědčuje tomu, že třeskuté mrazy již pro tuto zimu odezněly, a tak můžeme začít s odstraňováním ochranné nastýlky u trvalek a jiných okrasných dřevin. Pro případ, že by zima přece jenom ještě ukázala zuby, necháme ochranné prostředky ještě na zahradě. Nedejme se zmýlit poledním sluníčkem, které často může přinést poměrně vysoké teploty a raději pečlivě sledujme předpověď počasí zejména na noc. Ranní mrazíky nás mohou překvapit nejenom koncem března, ale i v dubnu nebo v květnu při zmrzlých mužích. K choulostivějším rostlinám na prudké výkyvy teplot patří například srdcovka, mochyně aj., rozhodně však nic nezkazíme, když před silným ochlazením přikryjeme i ty ostatní. Jarní fazóna Vedle hrabiček, motyky a lopatky nemusí zahálet ani zahradnické nůžky. Už počátkem března prořežeme plaménky a popínavé růže kvetoucí v létě. Především odstraňujeme poškozené, nemocné a příliš slabé větévky, které nezaručují, že by z nich mohly vyrašit silné květné letorosty. U všech typů růží odstraňujeme také staré a sukovité větve, abychom jim poskytli životadárný vzduch. U keříčkových růží provedeme hloubkový řez na výhonky s 5, 8, popřípadě až s 12 očky. Čím je jednotlivá odrůda vzrostlejší, tím více oček jí ponecháme. V březnu je rovněž třeba ořezat přerostlé větve křovin a keřů kvetoucích v létě. Způsob řezu volíme individuálně podle jednotlivých odrůd a jejich stáří. Kromě úplného zmlazovacího řezu, který provádíme u starších rostlin, dbáme zásady, aby si rostlina po našem zásahu zachovala svůj původní tvar a bylo ji možno rozeznat. Nemáme–li se stříháním větší zkušenosti, poraďme se o konkrétních případech se zahradníkem. Dvakrát měř a jednou řež Každoroční hluboký řez prospívá především hortenziím, komuli, hlohu, v létě kvetoucím tavolníkům a vřesu. Ostatní kvetoucí keře, jako například vřesovec mochna, nepravý jasmín a další, zmlazujeme jen příležitostně. Ještě před vyrašením je nezbytné stříhat stálezelené živé ploty. V tomto období můžeme rovněž tvarovat živý plot ze zimostrázu. Dřeviny kvetoucí na jaře, jako je například líska, jalovec, tamaryšek či mandloň, ořežeme až po odkvětu. Vegetativní množení Řez okrasných dřevin můžeme současně využít k odebírání řízků, které okamžitě založíme k zakořenění do kyprého substrátu. Asi nejvhodnější bude okenní skleníček, který umístíme na světlé místo, kde nehřeje ústřední topení a nepraží přímé sluneční paprsky. Lze rovněž použít okenní truhlíky či květináče, které překryjeme sklenicí od kompotu. Teprve až začnou vytvářet nové lístky, můžeme se pustit do přesazování. Nejdůležitější část zahrady Vzhledem k tomu, že co nejdříve začneme vysévat a sázet do volné půdy, je nejvyšší čas připravit záhony. Půdu nejprve důkladně zkypříme, urovnáme hráběmi a podle potřeby předem vyhnojíme. Aby nám šla práce od ruky, připravíme si kromě běžného nářadí i motouz a dva kolíky. Ze záhonů trvalek a dvouletek nejprve odstraníme zimní přikrývku, která je chránila během zimních měsíců, shrabeme zbytky spadaného listí a dáme do kompostu. K nim můžeme přidat rovněž zaschlé nadzemní části rostlin. V případě napadení plísní nebo houbovitými chorobami je dle možností spálíme či jinak zlikvidujeme. Aby se nám zelenal V pořadníku jarních prací rozhodně nemůže chybět trávník. Jakmile oschne, vyhrabeme železnými hráběmi suchou trávu, suché listí, popřípadě i mech. Jeho výskyt naznačuje, že je půda překyselená, neobsahuje dostatek potřebných živin a chybí jí vzduch. Nejprve tedy rozhodíme po celé ploše kompost s příměsí průmyslového plného hnojiva nebo vápna a rovnoměrně uhrabeme. Lze též použít samotného organického hnojiva s dlouhodobými účinky. U malých trávníků můžeme provzdušnit půdu pouze s pomocí rycích vidlí, které zapichujeme blízko od sebe do hloubky 15 až 20 cm. U větších ploch se rozhodně vyplatí využít motorového nebo alespoň ručního kultivátoru. Do úzkých rýh pak lze přisypat říční písek. Na konec ještě srovnáme okraje a ručními nůžkami zkrátíme trávu okolo keřů a stromů. Se sekáním zatím nějaký čas počkáme, až se naše loučka zazelená a rýhy zarostou. Za suchého počasí však již musíme zalévat. Jaro za zavřenými okny Za nevlídného počasí nemusí naše zahradnické srdce truchlit, protože březen je nejvhodnějším obdobím pro přesazování pokojových květin. Pokud jejich kořenový bal vyrůstá ze dna nádoby, je to znamení, že rostlina potřebuje nejenom nový substrát, ale též větší květináč. Obvykle se kupuje přibližně o 2 cm větší. Při přesazování se u většiny rostlin mírně zkracují kořeny, půda se podle nároků té či oné odrůdy obvykle ještě mísí s pískem a rašelinou nebo naopak se zásaditými materiály. Ačkoliv přesazená a zalitá květina patří na světlo, měli bychom ji zejména v prvních týdnech chránit před prudkými paprsky. -ra-