Měsíc, který nám má přinést jaro, začal úplně z druhé strany. Chtě nechtě jsme museli všechny naplánované práce odročit a věnovat se odklízení sněhu. Přesto bychom měli zůstat ve střehu, protože po skutečném oteplení budeme muset o to více spěchat. Zatím se můžeme po odmetení sněhu ze záhonků věnovat hnojení fosforečnými a draselnými nebo kombinovanými hnojivy. Vždyť půda by měla být prohnojena minimálně 14 dní před vlastním výsevem nebo sázením. I zde však platí zásada: „Méně je někdy více.“

Využijme teplené ochrany Navzdory počasí bychom si měli včas připravit své obvyklé nářadíčko a především vhodnou ochranu. Úplně nejlepší bude fóliový tunel, ale můžeme uspět i s parofólií či jiným krytem. Podle zahrádkářského kalendáře již lze od poloviny měsíce vysévat na takto chráněné stanoviště například ředkvičku, řeřichu nebo salát k česání, sázet raný hlávkový salát, kedlubny a ředkev. Budeme–li mít štěstí na teplé počasí, můžeme se pustit do pěstování i bez ochrany, v každém případě je dobré mít po ruce netkanou textilii či alespoň novinový papír, abychom záhonek za chladných nocí zakryli.

Co pěstujeme venku? Pokud přizpůsobíme pěstební plán rozmarům letošního počasí, může v tuto dobu po oschnutí půdy vysévat třeba mrkev, petržel, cibuli, černý kořen, ředkvičku, pastinák, ředkev nebo salát. Lze samozřejmě vysévat polopozdní a postupně i pozdní košťáloviny pro předpěstovanou sadbu. Od poloviny měsíce můžeme vysazovat otužilou sadbu kedluben, květáku, hlávkového salátu a hlávkové kapusty a ranné odrůdy zelí. Na konci měsíce už je možné vysazovat chřest a reveň a vysévat hrách. Nadále pokračujeme ve výsadbě kuchyňské cibule, šalotky a česneku.

Co, kdy a jak? Rajčata, papriky a lilky, které si chceme vypěstovat z vlastních semínek, je třeba vysít do poloviny měsíce. Pokud nemáme k dispozici vytápěný skleník (což není tak běžné) nebo poloteplé pařeniště, které je přirozeně vyhříváno vrstvou koňského hnoje pod zeminou, lze s úspěchem využít i okenní parapet. Pro rychlejší vyklíčení můžeme misku se semeny zakrýt parofóií a uložit ji poblíž ústředního topení. Pokud šetříme energií a jenom lehce přitápíme, položíme misku klidně přímo na topení. Neměla by zde však zůstat příliš dlouho. Ve chvíli, kdy se objeví klíčící rostlinky, přestěhujeme ji co nejblíže k oknu. Jedině tak se nám povede vypěstovat sytě zelené rostliny, které mají pevný stonek a netáhnou se jako šlahouny za světlem.

Do rozsazování se pustíme, jakmile se objeví plně vyvinuté děložní lístky. Použijeme k tomu nádoby v průměru okolo 10 cm, můžeme však využít i kelímek od velkého jogurtu.

Zelenina pod sklem Jak skleníky tak zahradní pařeniště je třeba dostatečně větrat, aby se uvnitř neusadila plíseň. Využijeme k tomu teplého počasí, aby ochlazení nebylo tak prudké. Pokud nám však svatý Petr dvakrát nepřeje, větráme raději méně, ale častěji.

Se zaléváním je tomu zcela opačně. Zálivku bychom měli provádět důkladně, ale vždy za delší dobu. Jestliže nejsou zrovna abnormálně teplé dny, postačí zalít rostliny jednou za 5 až 8 dní. Vybereme si k tomu pokud možno slunečný den, kdy začneme zalévat už v dopoledních hodinách, aby zelenina stačila do večera oschnout. Vzrostlejší hlávkový salát se snažíme zbytečně nepokropit a zaléváme jej raději mezi řádky, aby listy zůstaly suché.

Smíšený záhon Často si lámeme hlavu nad otázkou, co kam zasadit a jakou část záhonu máme věnovat tomu či kterému druhu zeleniny, abychom bezezbytku využili svůj maličký záhonek. V takovém případě určitě nic nezkazíme, když se rozhodneme pro smíšenou sadbu. Když si připravíme vhodnou kombinaci, dosáhneme daleko lepšího prokořenění a využití půdy a navíc se bez chemické ochrany zbavíme celé řady škůdců i nemocí. Až na výjimky se držíme pravidla, že každý druh zeleniny sázíme do vlastního řádku. Na jednom smíšeném záhonu můžeme docela dobře pěstovat společně třeba hlávkový salát, hrách, rajská jablíčka, cibuli, mrkev aj. Ale pozor, měli bychom se vyvarovat přímému sousedství určitých vzájemně si škodících druhů. Je to například, rajče s česnekem, s kedlubnou nebo s hlávkovým salátem. Dále třeba brambory s celerem a rajčetem nebo okurky s ředkvičkou. K osvědčeným kombinacím naopak patří kedluben s různými druhy salátu, dále mrkev s cibulí nebo růžičková kapusta s ředkví a kedlubnou. Mezi takto vybranou zeleninu, můžeme ještě vysadit několik celerů nebo hlávek salátu. Chceme–li, aby náš záhonek působil současně i esteticky, lze po jeho okrajích vysázet afrikány, které současně plní funkci velice dokonalého odpuzovač hmyzu.

-ra-Foto: Archiv In