Ze záhonů už většinou zmizela bílá pokrývka a můžeme se pomalu chystat na sázení. Ještě předtím se ale vyplatí poslat vzorek půdy k chemickému rozboru, zvláště v takovém případě používáme-li pravidelně plná hnojiva. Pokud se dozvíme, že je přesycena draselnými hnojivy, zejména pak fosfáty, neměla by další úprava půdy hnojivy obsahujícími tyto prvky vůbec žádný význam. Navíc bychom si mohli docela dobře znehodnotit půdu nadměrným množstvím živných solí. Za těchto podmínek pak bude daleko vhodnější pohnojit užitkovou část zahrádky pouze organickými dusíkatými hnojivy.

Zelené hnojení prospívá

Na záhonky, které doposud leží ladem, a hodláme je využít teprve, až políbíme svoji milovanou pod rozkvetlými kaštany, můžeme zatím vysít rostlinky na zelené hnojení. Pro všechny typy půd se hodí jetel, špenát, landsberská směska, hořčice nebo vlčí bob. Do vlhčích půd je vhodný polníček, zatímco pohanka prospívá výhradně v půdách suchých. Ředkev olejnatou vysazujeme do půdy neutrální. Zelené hnojivo bychom měli zarýt, jakmile dosáhne výšky okolo 5 cm.

o zeleném hnojení se dozvíte vše tady:

Zázrak zvaný kompost

Při déletrvajícím slunečném počasí odstraníme z kompostu přikrývku a současně ho podle potřeby přeházíme, popřípadě přidáme vápenec nebo kostní moučku. Pamatujme si, že nevyzrálý kompost musíme zapravit do půdy nejméně dva týdny před osázením. Vyzrálý kompost lze bez problémů použít prakticky kdekoliv. Můžeme ho přihodit jak na záhony se zeleninou, tak ke kořenům dřevin.

Už jste udělali údržbu strojů?

Pozor na slimáky

Jakmile se oteplí, začnou se líhnout i mladí hlemýždi. Jestliže proti nim včas nezakročíme, budeme moci značnou část jarní zeleniny odepsat. Jejich nebezpečí spočívá zejména v tom, že jsou v prvních dnech sotva viditelní, a tudíž je nelze dost dobře sesbírat. Můžeme však přes záhony mezi řádky položit několik prken a každé ráno je otočit. Pokud se na naší zahrádce nějací vetřelci vyskytují, určitě tam nějaké najdeme. Pro vyšší efekt lze pod prkna naklást zbytky zeleniny z kuchyňského odpadu nebo hobliny zalité pivem.

První zelenina ze zahrádky

První zeleninou, která se vysévá už na přelomu února a března, je petržel, která poměrně dlouho klíčí. Proto jakmile ze záhonu zmizí sněhová přikrývka, šup tam s ní. S výsevem další jarní zeleniny, jako je čekanka, ředkvička, cibule, pastinák, mrkev, špenát, mangold a čekanka, ještě chvilku vyčkáme, až záhonky oschnou a půda se mírně prohřeje.

Pokud jsme si již připravili fóliovník, můžeme se pustit do výsevu hlávkového a ledového salátu, salátové řepy, ředkve, vodnice, podzimního póru, červeného a jarního zelí, kapusty a kedlubny.

Majitelé skleníků již v tuto dobu začínají sázet teplomilné plodiny, především rajčata a papriku, ale i letní brokolici, řapíkový a bulvový celer, endivii, lilek či sladký fenykl. Prakticky všechny zmíněné druhy zeleniny si ovšem můžeme s úspěchem předpěstovat za oknem na parapetu, pokud jim zajistíme přiměřenou vlhkost, ochráníme je před přímými paprsky a nebudeme na ně za chladného počasí otvírat okno. Ideální podmínky jim můžeme poskytnout v miniaturním skleníčku či fóliovníku, kde je navíc dostatečná vlhkost. Stejně jako velký skleník, musíme však i tyto maličké skleněné zahrádky za vyšších teplot odvětrávat, aby se zde netvořily plísně.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com