Tentokrát se však do práce budeme muset vrhnout s dvojnásobným elánem, abychom kromě běžných zahradnických prací odstranily škody, které za dobu své vlády napáchal mráz.

V ovocné zahradě

V ovocné zahrádce teď konečně dokončíme průklest a zmlazování jádrovin. Při průklestu odstraníme mrazem poškozené, ale též odplozené dřevo a zkrátíme dlouhé větve, které se prohýbají k zemi. Zmlazovací řez je mnohem hlubší a provádí se pouze u starších stromů pro zvýšení a zkvalitnění úrody. V takovém případě se navíc odsadí část koruny a značně zkrátí silnější letorosty.

Pokud jsme to již neudělali na podzim, musíme se pustit i do řezu drobného ovoce. U maliníku sestřihneme dvouleté výhony a zaschlé konce výhonů jednoletých. V případě ostružiníku odřízneme těsně u kořenového krčku staré olistěné stonky, zatímco nové zkrátíme na maximální délku 2,5 m a vyvážeme je k drátu.

Nezapomínejme také na postřik broskvoní proti kadeřavosti, který je třeba stihnout dříve, než vyraší první pupeny. Aby byl zásah účinný, je ho třeba během 10ti až 12ti dnů opakovat. Osvědčenými prostředky jsou například Kuprikol 50 nebo Champilon.

V této době také začínáme s vysazováním ovocných stromků. Pro podpoření jejich růstu jim musíme těsně před výsadbou zkrátit kořenové výhonky a větve. Stromkům, které jsme vysadili už na podzim, prořežeme korunku.

Kdo má ve sklepě připravené řízky oblíbených stromů, může je nyní konečně vynést na světlo a napíchat do připraveného záhonku s lehčí humózní půdou smíšenou s říčním pískem a rašelinou. Sázejí se do řádků vzdálených 20 až 30 cm na vzdálenost okolo 10 cm.

Připravme se na to, že se nám zanedlouho celá zahrada probudí. Odhrneme proto od kmenů nakopčenou zem a nahradíme ji kompostem a průmyslovými hnojivy. Z kmenů definitivně odstraníme lepové pásky a zavčas se podíváme také na ptačí budky. Bude je třeba vyčistit a mnohé také opravit nebo vyměnit za nové.

V zeleninové zahradě

V prvním jarním měsíci budeme mít napilno i v zeleninové zahrádce. Bude třeba zrýt uvolněné záhony, pohnojit je průmyslovými hnojivy a po jejich vstřebání do půdy osít. Než se do toho pustíme, připravíme vše potřebné k zalévání. Vyndáme ze sklepa stočené hadice a zkontrolujeme rozstřikovač. Vynést musíme také všechny sudy a postavit je pod okap. Uvědomme si, že dešťová měkká voda je pro klíčící rostlinky a mladou zeleninu ta nejlepší, jakou jim můžeme nabídnout.

S výsevem bude lépe začít pod fóliové kryty, které ochrání rostliny před výkyvy počasí. Určitě se zde bude dařit kedlubnám, květáku a hlávkovému salátu, mrkvi a ředkvičkám. Poslední dva jmenované, a vlastně většinu druhů kořenové zeleniny, můžeme v tuto dobu vysévat už i na otevřený záhon. Musí však být na takovém místě, aby ho sluneční paprsky mohly dobře prohřát. Podmínkou kvalitní sklizně bude i kyprá humózní půda, která dokáže udržet teplo.

Při mírném počasí je možné vysévat na otevřený záhon také kuchyňskou cibuli a kubánský špenát. Pakliže se zima ještě nějaký čas zdrží, bude lépe tyto rostliny předpěstovat na chráněném místě.

Mrkněme se také na rostliny z podzimního výsevu, jako je špenát a polníček. Právě nyní bychom je měli přihnojit roztokem rychle působících dusíkatých hnojiv. A konečně se můžeme pustit do sklizně zimní cibule, ať ze své zahrádky také něco máme. Její listy mají v tuto dobu výraznou kořeněnou chuť a dají se použít místo pažitky do salátů nebo přímo na krajíc chleba.

Foto: www.thinkstock.cz