Ano i to je možné, že pozemek na kterém budova stojí nemusí patřit stejnému majiteli. Stává se to díky možnosti samostatného vlastnictví pozemku a budovy. Pak se stává, že budova stojí na tak zvaném cizím pozemku. Aby tedy vlastník budovy mohl byty prodat do osobního vlastnictví musí s druhým vlastníkem upravit vztahy k pozemku. může to vyřešit nákup pozemku od vlastníka, nájemní smlouva, věcné břemeno i smlouva o vypůjčení. NÁKUP POZEMKU Pokud jsme se rozhodli pro nákup pozemku je třeba, aby byla udělána dohoda mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem budovy. Ale pozor, k takovému kroku nelze podle právního řádu ochrany vlastnického práva majitele pozemku nutit. Toto řešení je však nejvýhodnější právě pro pozdější možnost využít hypotečního úvěru ( např. pro modernizaci, opravu, zateplení budovy atd.). Neboť dům, který má i svůj pozemek je pro hypoteční banku mnohem jistější zástavou, než dům bez pozemku. NÁJEMNÍ SMLOUVA Nájemní smlouva je druhým řešením, při jejím sjednáváním je dobré s ní počítat dlouhodobě, a tomu také přizpůsobit úpravu vzájemných práv. Pokud v tomto případě chceme využít hypotečního úvěru, musíme dát pozor, aby nájemní smlouva byla delší než doba splatnosti hypotéky. Pokud by tomu tak nebylo, samotný dům by pak představoval samozřejmě nižší hodnotu nemovitosti a jistotu záruky. V tom to případě by pak banka nechtěla poskytnout hypoteční úvěr v maximální výší, kterou zákon povoluje, což je 70% ceny obvyklé u takového bytu. VĚCNÉ BŘEMENO Tato možnost vzniká vkladem do katastru nemovitostí na základě sjednání smlouvy s vlastníkem pozemku. Při jeho sjednávání je třeba věnovat pozornost obsahu smlouvy, kterou zřizujeme. Je možné jí sjednat na všechny vlastníky dotyčné nemovitosti. V tomto případě zůstává břemeno zachováno i po změně majitele. Smlouvu je však možné sjednat pouze na jednu osobu, které přináší oprávnění, ale v tomto případě břemeno zaniká se smrtí této určité osoby. Pro hypoteční banku je samozřejmě výhodnější první řešení. Věcná břemena jsou tzv. věcná práva k věci cizí, a ta omezují majitele nemovitostí ve prospěch někoho jiného SMLOUVA O VÝPŮJČCE Smlouva o výpůjčce poskytne vlastníku bytového domu právo využívat bezplatně pozemek po dohodnutou dobu. Tento způsob je velice oblíbený, ale problém neřeší definitivně. I přes to, že výpůjčka přijde novým majitelům levněji, později jim nezbude nic jiného, než převést pozemek s konečnou platností do osobního vlastnictví. Problematiku vypořádání majetkových vztahů k pozemkům státu zastavěnými obytnými domy ve vlastnictví družstev řešilo usnesení vlády č. 245 v dubnu 1995. Byl upraven postup pro uzavírání této smlouvy o výpůjčce orgánem státní správy. Ten musí sdělit družstvu, že vztahy k pozemku upraví kupní smlouvou, smlouvou o výpůjčce či nájemní, a to podle volby budoucího vlastníka. To sdělí bytové družstvo jako vlastník budovy státní správě v prohlášení o vymezení bytových jednotek v bytovém domě.
BUDOVA JE MÁ, ALE POZEMEK NE
info
Zuzana Zimová
21. 2. 1999
clock
3 minuty
Ano i to je možné, že pozemek na kterém budova stojí nemusí patřit stejnému majiteli. Stává se to díky možnosti samostatného vlastnictví pozemku a budovy. Pak se stává, že budova stojí na tak zvaném cizím pozemku. Aby tedy vlastník budovy mohl byty prodat do osobního vlastnictví musí s druhým vlastníkem upravit vztahy...
user