Ewo, kde máte váš pravý domov?

To je určitě moje Vendryně! Miluji to tam a vracím se domů vždy s nadšením a nostalgií. Nejen proto, že to jsou ty zdi, ve kterých jsem si hrála s legem, ale i kvůli atmosféře a vůni domova. Myslím, že ta je nejdůležitější! Můžete mít i krásný obrovský dům, ale pokud jste nevyrůstali v objetí lásky a v bezpečí, nemáte k tomu místu až takový vztah.

A jak takové bydlení vypadá? Dům, či byt?

Nejdříve jsme s rodiči bydleli v řadovce, později jsme se stěhovali do domečku. V té řadovce jsem byla asi do svých jedenácti let a měli jsme tam s bráchou společné dva pokoje. Jeden byl "pracovna", kde jsme měli psací stůl, skřínky na hračky a magnetofon, a v druhém jsme měli postele a skříň. Vždycky jsme si moc rádi stavěli bunkry. Také si pamatuji, že těsně před vystěhováním jsem měla nad tím stolem obrovský plakát Anety Langerové. To akorát šla první řada SuperStar, hrozně jsem ji prožívala a Aneta nad stolem byla nedílnou součástí mého života.

V kolika letech jste začala zpívat, jezdit na koncerty a spát po hotelech?

Od třinácti let jsem jezdila s tátou po hotelech, ale na začátku jsme se často vraceli po koncertu spát domů, protože táta musel ráno do práce a já do školy. Kolikrát jsme hráli fakt daleko, takže návrat byl třeba ve 2 hodiny ráno a vstávačka v 6:30 hodin. Pak už jsme spali i v těch hotelech. Zkrátka hotel mi je domovem a domov hotelem.

ČTĚTE TAKÉ:

Máte ty hotely stále ještě ráda?

Bohužel jsme v terénu tak často, že přílišnou lásku k hotelům nechovám. Pamatuji si, že když mne jako holku nominovali na Slavíky, přijeli na předávání cen i rodiče. Rok před tím jsem totiž byla Objev roku a nevěděli, zda odpadnu jako rychlokvaška v zapomnění, nebo mně fanoušci pošlou hlasy. Táta říkal, že pokud budu mezi šesti nejlepšími zpěvačkami, přijede za mnou celá rodina a budeme spát přímo na Václavském náměstí v tom nejlepším hotelu! Nikdo jsme tomu nevěřili, ale stalo se a taťka se holt docela plácnul přes kapsu.

Žijete nyní ve Varšavě, nebo v Praze?

Kvůli vysokoškolskému studiu jsem se stěhovala z naší Vendryně do Varšavy a nyní jsem se usídlila v Praze. Mám tady kapelu, tým a přiznám, že to město miluji. Praha je překrásná!

Měla jste někdy svůj vlastní byt, kde byste žila sama?

Nikdy jsem nežila sama, ale nejvíc osamělá jsem bývala po koncertech v hotelu, když mě táta pouštěl asi tak v osmnácti už samotnou. Koncertovali jsme už i v Polsku a to bylo časově hrozně náročné. Začala jsem jezdit s kapelou v dodávce a pak s manažerem autem, na pokoj jsem šla pak sama, a to byly zvláštní chvíle. Když jsem si pronajímala byt ve Varšavě, bydlela jsem se dvěma spolužačkami ze střední školy, které také šly studovat do Varšavy. Následně v Praze jsem žila ve společném pronájmu s účastníkem SuperStar Jarem Smejkalem a jeho známými. To bylo po soutěži, poznali jsme se tam, sedli jsme si a já zrovna hledala bydlení. Trochu bizarní, prostě studentský byt.

Nechybí vám při tom věčném harcování mámina náruč, domov, teplé jídlo a pořádný spánek ve vlastní posteli?

To je trefa! Přesně to mi chybí! Jsme na cestách často a dlouho, do Polska na koncerty vyjíždím třeba ve 4 hodiny ráno kvůli zvukové zkoušce. V dodávce trávím klidně až deset hodin denně a je to velmi únavné. Po takové cestě pak mám jako rybička vyskočit na pódium a tvářit se, že jsem nerozlámaná. Je mi jedenadvacet let, takže je všechno zatím legrace, ale až budu starší a máma od dětí, takhle to dál nepůjde. Teď si povídáme, koukáme na filmy, spíme, ale co je to za spánek? V autě? Škoda, že nedokážu číst při jízdě, to bych byla hodně sečtělá.

Zažila jste někdy v souvislosti s bydlením průšvih?

Zabouchnutá karta na pokoji se určitě stala, ale přijdete na recepci a dají vám okamžitě náhradní, takže to žádná tragédie není. Kdysi jsme zažili povodeň u nás v řadovce, ale to si moc nepamatuji, byla jsem malá. Muselo to ale být strašné a zažít bych něco takového nechtěla.

Když si představíte ve fantazii dům či byt svých snů, jaký by byl?

Určitě domeček! Někde v přírodě, velká zahrada a pes. Taky teráska, zeleň a klid. Mám ráda propojení původní stavby s modernou. Miluji pořádné dřevěné trámy a z materiálů sklo, kámen, dřevo a eventuelně cihlu. Takový interiér by se mi líbil. Snad jednou.

Jaké máte plány na prázdniny?

V letní sezoně je nejvíce koncertů a dovolenou si v tu dobu nemohu dovolit. Byla jsem ale v březnu na „úplném restartu“ pět týdnů v Indonésii. Nepotkala jsem nikoho polsky nebo česky mluvícího, což byl účel. Utéct do úplně jiné kultury, za jinou mentalitou, tradicemi. Na místě jsme se dokázali najíst i za 55 korun pro dva lidi. Bydleli jsme v pronajatém domečku, vařili jsme si sami, zkoušeli jsme tamní speciality. Dokonce i nudlová polévka, kde je 3/4 nudlí a 1/4 vody, se podává s rýží. Kouzelná země.

Vizitka

  • Narodila se 12.8.1993 v Třinci
  • V roce 2007 byla nominovaná na Objev roku Anděl Allianz 2006, v tomtéž roce získala platinové album a 4. místo v anketě Český slavík Mattoni
  • V roce 2008 získala 3. místo v anketě TýTý a v roce 2012 pak 3. místo v Českém slavíku Mattoni za rok 2011
  • Na podzim vydává české CD, jehož předzvěstí je singl Leporelo
  • V září chystá natáčení akustického koncertu v Praze na Óčko Music Stage
  • Se svými fanoušky komunikuje přes Facebook

Foto: Archiv Ewy Farne