Bydlení celebrit: Pro Kristiana Kodeta je domov tam, kde může malovat

Kristian Kodet (65) bydlí v centru Prahy, na Staroměstském náměstí, ale většinu času tráví na chalupě v jižních Čechách. Maluje tam obrazy na výstavu, kterou chystá k oslavení svých červencových půlkulatin.

Kristiane, vy jste jako emigrant nikdy na Čechy nezanevřel. Cítíte se tedy doma právě zde?

Prožil jsem dvakrát emigraci, naposledy v USA. Rád se ale, i přes veškeré výhrady, jak to v Česku nyní funguje, domů vracím. Nesnáším zimu, a proto jsme si pořídili před pár lety na Floridě domek, kousek od našich přátel Matuškových. Vídali jsme se tam s Waldou, když ještě žil. Od listopadu do dubna jsme tam a od května do října v Čechách. Hlavně na chalupě!

Dá se tedy říct, že pravý domov máte na chalupě v jižních Čechách?

Ano, moje chalupa, bývalá barokní fara, je místo, kde se cítím opravdu svobodný a šťastný. A domov je pro mě v životě úplně nejvíc. Doma je pro mě tam, kde mám své milované a blízké. Doma je tam, kde mohu malovat!

Jsou vám malebné jižní Čechy inspirací k vaší tvorbě?

Maluju přímo v podkroví naší fary a inspiraci nacházím v životě samém, v ženách a samozřejmě v přírodě. A tady je krajina velmi inspirativní! Je tu prostě božsky. Všude kolem 40 km lesů, jsme totiž pomezí jižních Čech a Vysočiny. Nenechte se ale mýlit, já netvořím, tvoří Bůh, já vážně jen maluju.

V kterou denní či noční hodinu se vám maluje nejlépe?

Někdy vstanu a maluju celý den, dva i tři dny, a to klidně i v noci. Někdy za týden nenamaluju nic.

ČTĚTE TAKÉ:

Pustíte se někdy na vaší chalupě do zahradnických prací?

Jako chalupář moc nefunguji, zahradnické práce jsou spíše na manželce Janě, dceři, zeti, případně dalších členech rodiny.

O vás je známo, že rád rekonstruujete...

Za svůj život jsem postavil jeden dům a zrekonstruoval jsem sedmnáct objektů. Kdysi jsem zrekonstruoval i tři renesanční domy v historické části Tábora, v kraji mého dětství. Bývala tam galerie obrazů a soukromé muzeum rodiny Kodetů. Galerii mám ale nyní v Hradci Králové, kde mám i průřez naším rodinným kumštem – Galerii Tří generací Kodetů.

Co pro vás znamená kraj vašeho dětství?

Moc rád vzpomínám na prázdniny na otcově statku nedaleko Soběslavi. Tatínek, významný český sochař Jan Kodet, tam měl v zrekonstruovaném barokním statku ateliér a soukromou sbírku lidového nábytku, keramiky a různých předmětů našich předků, které používali denně. Tatínek zemřel v roce 1974, a když jsem v roce 1979 emigroval, o celé dědictví jsem přišel, včetně statku. Věřte mi, znamenal pro mě víc než jen stavení v nádherné lokalitě.

Možná proto jste si pořídil chalupu v barokní faře. Jak jste se k ní vůbec dostal?

Jednou jsme jeli s manželkou vesnicí a zaujala nás chátrající barokní fara, která byla úplně opuštěná. Krásnější místo jsem snad neviděl! Značně zdevastovaný objekt ale patřil církvi. Jakmile jsem ale o ten dům ze 17. století, o který nikdo zjevně léta nepečoval, projevil zájem, vyhlásili soutěž - „obálkovou metodu“. Tušil jsem, že rekonstrukce bude stát strašně moc peněz, ale do fary jsem se vyloženě zamiloval a nabídl jsem nejvyšší cenu. Klaplo to!

Tím to ale všechno teprve začalo, že?

Ano, musel jsem provést složitou rekonstrukci, dokonce se mi zdálo, že snad dům nepůjde ani opravit. Fara mě ale příjemně překvapila, byla kdysi postavena poctivými řemeslníky, a to mě zachránilo! Celková rekonstrukce nakonec trvala jen rok, ale byly to práce velmi intenzivní a velmi opatrné. Původní ráz jsem musel a chtěl zachovat.

Teď se tedy na faře cítíte jako v ráji? Můžete nás domem “provést“?

Ano, pro mě je to ráj. V přízemí je kuchyně s funkční pecí, jídelna s krbem a místnost, která slouží jako přijímací salon. V něm je, stejně jako skoro v celém domě, stylový a kvalitní nábytek, který je pečlivě zrekonstruovaný. Potrpím si na stylové věci, mám zde i původní lidovou keramiku, řemeslné a zemědělské nářadí, obrázky svatých i dřevěné krucifixy, několik kachlových kamen a ještě jednu pec. V patře pak máme pokoje, ze kterých vidíme na zahradu a kostelík. V jedné z těchto místností mám raritu, původní fresku, jež prošla náročnou rekonstrukcí. No a na půdě mám svůj velký ateliér se zcela jednoduchým vybavením. Moje fara je zkrátka čisté baroko.

A co nějaké moderní přístroje?

Samozřejmě tu máme i myčku na nádobí, sporák, lednici. Rád relaxuju v koupelně, která nijak nevyčnívá a zapadá do celého stylu, ale je pohodlná a plně funkční. Žádné necky ani valcha na praní prádla.

Dotkly se vás nějak letošní povodně?

Povodně se mě přímo netýkají, ale dotkly se mě uvnitř, šokují mě. Je mi strašně líto lidí, které to neštěstí postihlo. Záplavy jsou čím dál častější, a jsem proto rád, že nemáme dům či byt nikde u vody. Za chalupou máme rybník, ale ten vylitím rozhodně nehrozí. Bydlet u vody je romantické, ale ne vždy bezpečné a podnikatelské.

Vizitka

Narodil se v Praze 17.7.1948 jako syn známého sochaře Jana Kodeta a vnuk sochaře Emanuela Kodeta.
Jeho bratrem byl skvělý herec Jiří Kodet.
V letech 1963-64 pracoval jako jevištní výtvarník v Městských divadlech pražských, maloval už i obrazy.
1964-68 studoval na akademii des Beaux Arts v Bruselu.
V roce 1979 emigroval do USA, uskutečnil tam řadu výstav. Po revoluci se vrátil do Čech, kde žije a vystavuje.
Ze dvou manželství má čtyři dcery Veroniku, Johanu, Kristýnu a Jacqueline.

Foto: Archiv Kristiana Kodeta