Bydlíte ve starém činžovním domě na Smíchově, kde žije sedm partají. Jak dlouho jste byt vybíral? Co rozhodlo?

Předtím jsme bydleli v garsonce ve Strašnicích, ale byla moc malá. Proto jsme hledali větší. Myslel jsem, že budu hledat dlouho. Potkal jsem ale na Národní třídě kamarádku, s kterou jsem se dlouho neviděl, a pochlubila se, že pracuje v realitní kanceláři. Svěřil jsem se jí, že nemám moc peněz a tak za dva tři roky bych se chtěl přestěhovat do většího bytu. Za týden mi volala, že má pro mě tři byty, abychom se šli se ženou podívat. Jeden z nich byl hodně velký – 100 m² a velmi levný, což rozhodlo. Dřívější majitelé si koupili domek za Prahou a potřebovali se bytu rychle zbavit. Ve finále čtrnáct dní po tomto setkání jsme se stěhovali. Byt je sice trochu tmavý, ale mám ho rád a nechce se mi odtamtud stěhovat pryč.

Bylo zapotřebí nějaké rekonstrukce, než jste se mohli nastěhovat?

Přímo před nastěhováním jsme vybourali jednu sádrokartonovou příčku, čímž jsme ze 4+1 vyrobili 3+1. Chtěli jsme velký obývací pokoj. Postupem času jsme ještě nechali obrousit parkety. Tam, kde nebyly, jsme udělali nové podlahy. Zrepasovali jsme okna, dveře a futra. Zrekonstruovali jsme topení a kuchyňskou linku. Celý byt prošel velkou rekonstrukcí.

ČTĚTE TAKÉ:

Nechal jste si radit od architekta?

Poradili jsme si sami, protože žena je výtvarnice. Cítím se tam dobře. Milujeme staré věci, takže na zemi jsou staré dubové parkety nebo prkna. Stěny a futra jsou bílé, máme 3,5 metru vysoké stropy, také jsme zachovali velké dveře. Nakupujeme v antikvariátu, takže jsme si pořídili stará křesla, světla a rámy. Do těchto starých rámů jsme umístili staré plakáty. Nebo mám asi 80 let starý americký stůl s roletou. V obýváku máme ponk se svěrákem, vedle stojí malířský stojan, pak piano s počítačem. Je to spíše pracovní prostor, ale nám se to tak líbí a vyhovuje.

Vyrobil jste něco do bytu sám?

Ještě před rekonstrukcí jsme spali v ložnici na zemi na matraci. Ženě se to moc nelíbilo, tak jsem ze staré dřevěné knihovny vyrobil postele. Po rekonstrukci jsme si ale koupili nové, protože moc nedržely a strašně vrzaly. Bylo to jen provizorní.

Jak máte rozdělené domácí práce? Pomáháte doma?

Nemáme to striktně rozdělené. Když je potřeba, popadnu lux a vyluxuji. Také mě baví vařit. Nejraději mám kuskus se zeleninou. Je rychlý a dobrý. Chodím s odpadky, protože třídíme odpad. Také se starám o vysávání pavučin na stropě, to je čistě moje práce.

Máte doma nějakou sbírku?

Máme malou sbírku filmových plakátů. Moje žena studovala grafický design a jejím profesorem byl Zdeněk Cígler, světově uznávaný výtvarník. Začalo to tím, že jsme si v antikvariátu koupili jeho plakát na Markétu Lazarovou. Není to nic levného, stál 2500 Kč, a nechali si ho podepsat. Se ženou milujeme Penzion pro svobodné pány, tak jsem sehnal další plakát. A tak to pokračovalo. Dneska už máme padesát filmových plakátů. Některé visí na zdech, jiné jsou uložené v deskách. Jinak sbírám stará ramínka s nápisy. Mám například ramínko po tetičce z roku 1952, kde je napsáno: Alenka Novotná, 1. třída. Mám rád staré věci. Jsou v nich příběhy lidí.

Vizitka

  • Narodil se ve znamení Raka 30. června 1970 v Jičíně jako Michal Novotný.
  • Od 14 let hrál amatérské divadlo, což ho vedlo ke studiu na DAMU a pak do angažmá v pardubickém divadle. Zde si zvolil s dávkou ironie pseudonym, aby se tři tamní Novotní nepletli.
  • Ještě dříve než divadlu však propadl hudbě. Už od ZDŠ hrál v různých kapelách na kytaru, už tam se sešel v jedné třídě s pozdějším bubeníkem Chinaski, před třemi lety tragicky zesnulým Pavlem Grohmanem. Tato skupina vznikla v roce 1994 pouhým přejmenováním předchozí formace St. Hadry.
  • Letos slaví skupina 20. výročí od založení. Proto v září vyšlo CD Best of Chinaski, první týden v listopadu vyjde také kniha s názvem Chinaski poprvé a největší oslava proběhne 6. února v O2 aréně jedinečným narozeninovým koncertem. Jako hosté přijedou No Name ze Slovenska a kapelu doprovodí padesátičlenný pěvecký sbor.
  • Zahrál si ve filmu Chyťte doktora.
  • Nyní ho můžete vidět v Karlovarském městském divadle ve hře Chvála bláznovství.
  • S manželkou, výtvarnicí Petrou má čtyřletou Kačenku.

Foto: Smagpictures, Universal Music