Nikol, po rodinném domečku tedy netoužíte?

Ani ne. Vyrůstala jsem v Praze, ve starém prvorepublikovém baráku v bytě, když mi bylo sedmnáct let, maminka si postavila dům u Prahy. V té době jsem občas „přespávala“ u přítele, takže jsem doma bývala sporadicky a jen spíše o víkendech. Dojíždění mimopražskými linkami do Prahy bylo časově náročné. Hodinová čekání v mrazu a spánkový deficit mě vyléčily. K tomu jsem začala studovat konzervatoř a hrát po nocích v divadlech a volila jsem raději noclehy u babičky v Praze. Ráda na naše „dívčí“ večery s čajíčkem a filmy vzpomínám. Teď žiji v bytě se svým partnerem Karlem. Poprvé oficiálně. Se vším všudy.

V čem vidíte ještě výhody bydlení „v bytovce“?

Třeba v úklidu, protože než člověk v domku uklidí horní patro, může začít opět s tím dolním. Uznávám, že není nad to si vytáhnout lehátko s časopisem, kafíčkem a zákuskem na čerstvě posekanou zahradu. Tohle mi ale vynahrazuje chalupa.

Do jakého vybavení jste investovali nejvíce peněz?

Karel většinu dostal „do výbavy“ od svých rodičů. Třeba kuchyňské potřeby, jako jsou příbory, talíře, hrníčky, skleničky, máme po rodičích a já s radostí dokupuji ty „načančávací“ věci do koupelny, kytičky, doplňky. S každou návštěvou rodičů nám navíc zase něco přibude. Naposledy jsem od mamky dostala krásnou kytku na stůl.

Utrácíte peníze i za „chytré“ spotřebiče?

Kupovali jsme toustovač, který hojně využíváme, a také mixér. Blahořečím člověka, který vynalezl myčku, ale nejvíce využívaný přístroj v kuchyni je konvice Brita, která filtruje vodu. Velice praktická věc. Když si chceme něco uvařit a zjistíme, že na to nemáme náčiní, postupně je dokupujeme. Stále ale ze všeho nejvíc utrácím za oblečení.



ČTĚTE TAKÉ:

A jak jste na tom při svém mládí s vařením? Baví vás?

Dokonce mě baví experimentovat s různými kuchyněmi. Inspiruji se často na cestách a také v chutích svého milého. Vařím ale dle nálady, s kuchařkou mě nikdo doma nepotká. Mám ráda troubu, ze které se linou vůně pečených koláčů.

Patříte k ženám, které v koupelně stráví „půlku života?

Asi jsem ta „nejrychlejší“ holka na světě. Dokonce i v divadlech se mi kolegové vždy smějí, že jsem převléknutá pomalu dříve, než se zatáhne poslední opona. Takže u nás doma spíše čekám na Karla. Moc ráda pořádám „své koupelnové dýchánky“, kdy jsem schopná se tam zavřít na hodinu a zužitkuji všechny své vonné olejíčky, peelingy a masážní nesmysly, za které jsem utratila peníze.

Stala se vám někdy v bytě nějaká pohroma?

Jednou jsem uklízela tak horlivě, až se mi zabouchly vstupní dveře. Koukala jsem na ně asi dvě minuty a snažila jsem se nepanikařit. Nenapadlo mě nic lepšího, než zajít k sousedům a zavolat Karlovi, který kvůli mně přijel z víkendu s rodiči. Nic horšího se nám naštěstí nestalo, maximálně řešíme malé úpravy, jako jsou prasklinky na zdi nebo kam pověsit obraz.

Jaký kout v bytě byste nedala ani za nic?

Na jaře, v létě a vlastně i v babím létě vítězí balkon. Dokonce jsme si ho letos i zařídili židličkami se stolem. Tam nejraději vysedávám se svými kamarádkami a musím se pochlubit, že i pár kytiček mi tam letos vykvetlo.

A vaše úplně nejoblíbenější místo?

Postel...

Dokážete zahalit byt do romantiky?

Romantický večery si s Karlem pořádáme buďto na zmíněném balkoně, kde za svitu luny a svíček večeříme a pijeme dobré vínko. Jindy se spolu sejdeme v pokoji u „našeho kina“ a s popcornem a česnekovými jednohubkami koukáme na pěkný film. Na takové večery se vždy těším a není jich nikdy dost.

Vizitka

  • Narodila se 2. ledna 1990 v Praze
  • Vystudovala Ekologické gymnázium a studuje DAMU
  • Hrála v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2 a ve filmu Normal
  • Miluje vůni sklepů a paneláků
  • Hraje v Činohře Národního divadla a v Divadle U Hasičů
  • Jejím partnerem je Karel Heřmánek - syn herce Karla Heřmánka

Foto: archiv Nikol Kouklové