Pes patří ke čtyřnohým kamarádům člověka, kteří ho provázejí na společné cestě od počátků lidské historie až do dnešních dnů a zcela určitě tomu tak bude i v dobách příštích. Stále věrně plní svoji úlohu ochránce našeho majetku, současně se ale se stejnou oddaností vžívá i do nové role našeho kamaráda. Na druhé straně ovšem očekává, že i my mu budeme oplácet stejnou láskou a pozorností. Jestliže uvažujeme o pořízení pejska, měli bychom důkladně zvážit, zda jsme ochotni, a jestli nám ostatní povinnosti dovolí, se zvířátku plně věnovat.
Čas na rozmyšlenou
Už Jan Ámos Komenský pravil, že „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“. Při výběru psíka pak tato moudrost platí dvojnásob. Nejprve bychom si měli přečíst odbornou literaturu (dnes vychází spousta odborných knih srozumitelných i laikům), navštívit několik kynologických výstav a především si popovídat s různými chovateli a přeptat se na jejich zkušenosti.
Na co bychom neměli zapomenout
Pes není hračka pro děti. Musíme počítat s tím, že i to největší nadšení může časem pominout, a pak všechny sliby, ke kterým se naše ratolesti zavázaly, musíme, chtě nechtě, převzít za ně. Na druhé straně může pes výborně působit na rozvoj osobnosti dítěte, jestliže je s ním přihlásíme do kvalitního výcvikového kurzu. To však má smysl až u starších dětí (alespoň od 10 let).
Pes potřebuje nejenom laskavé a vlídné zacházení, ale musí současně cítit i pevnou ruku. Patří ke smečkovým zvířatům, která mají vždy svého vůdce. U domácích zvířat přejímá tuto roli člověk. Neznamená to, že bychom měli být na svého pejska tvrdí, aby z nás měl strach, ale na druhé straně v nás musí uznávat svého pána a současně ochránce. Jestliže pejskovi nikdo z naší rodiny není schopen takové jistoty poskytnout, pořiďme si raději kočku, která je typický individualista a žádného vůdce nepotřebuje.
Pes se v rodině stává nejenom naším novým přítelem, ale i dalším strávníkem. Nepočítejme
s tím, že zbytky od oběda či večeře hodíme místo do popelnice psovi. I zvíře potřebuje plnohodnotný jídelníček, který něco stojí. Položka za stravu malého psíka začíná přibližně u 20 Kč za den a přímo úměrně stoupá s přibývající hmotností, takže obrovský hafan může svému majiteli „prožrat“ denně i několik set korun.
Zanedbatelná není ani preventivní veterinární péče, která se dnes již počítá na stokoruny. Léčebné výlohy se pak v případě vážnější nemoci dost často zaokrouhlují na tisícikoruny. Obvykle platí zásada, čím vzácnější a dražší plemeno, tím vyšší náklady na chov.
Nezapomínejme ani na čas odpočinku a zvažujme: Může s námi zvíře jet na dovolenou a co
proto bude třeba udělat? Pokud ne, kdo ho bude hlídat? Krajní možností jsou psí hotely, ale přes veškerý komfort v nich zvířata velice často trpí. Zvláště psi z útulku snášejí takový pobyt velice špatně, protože se cítí opět „vyhozeni na ulici“ a nikdo jim nevysvětlí, že si je majitel vezme zpátky.
Staňme se „personalisty“
Pakliže se opravdu cítíme schopni nabídnout čtyřnohému kamarádovi potřebné zázemí, můžeme se pustit do výběru vhodného plemene. Nejprve bychom se měli zajímat, zda chceme pejska pouze jako společníka nebo i hlídače. U hlídacích psů pak musíme rozlišit, zda potřebujeme zdatného a
nebezpečného strážce, nebo nám stačí puňťa, který hlasitým štěkotem upozorní na jakýkoliv pohyb v našem okolí. Dále bychom se měli zajímat, zda pes potřebuje výcvik, jaký je jeho vztah k dětem, jestli se bude snášet se psem či jinými zvířaty našeho souseda apod. Musíme se také zeptat, jak je to s výběhem (zda mu postačí naše zahrada nebo je s ním třeba chodit na vycházky), jestli potřebuje na zimu vytápěnou boudu, jak snáší chladné počasí aj.
U domácího mazlíčka nás asi bude zajímat, zda a jak často ztrácí srst, jestli dobře snáší ústřední topení, kolikrát denně potřebuje vycházky a jak dlouho je ochoten vydržet v bytě sám, zda hlučně neštěká a opět, jaký má vztah k dětem a k ostatním členům rodiny.
Pokud jsme zdárně vyřešili „přijímací test“, máme již zpola vyhráno. I pes je však pouze zvířetem, které má kromě zakódovaných rodových vlastností i svou vlastní povahu. Vyměřme si proto svoji „zkušební lhůtu“ a požádejme chovatele, abychom se mohli nejprve se svým budoucím členem rodiny seznámit. Ostatně dobrý chovatel se pozná
podle toho, že se sám bude zajímat, do jakých rukou jeho štěně přijde a rád vám umožní opakovanou návštěvu, kde se s pejskem projdete a vzájemně se „očicháte“. Takový chovatel by se měl stát nejenom naším rádcem, ale i kamarádem na celé další období. Obdobné možnosti a poradenskou službu by nám měli poskytnout i v útulku, i když tam na nás nebudou mít tolik času. „Chovatel“, který chce okamžitě peníze na ruku a snaží se zvířete co nejdříve zbavit (mnohdy i bez dokladů a potvrzení o povinném očkování), je obyčejný hokynář, a od takových raději dále.
-šum-
Bydlíme se psem
Pes patří ke čtyřnohým kamarádům člověka, kteří ho provázejí na společné cestě od počátků lidské historie až do dnešních dnů a zcela určitě tomu tak bude i v dobách příštích. Stále věrně plní svoji úlohu ochránce našeho majetku, současně se ale se stejnou oddaností vžívá i do nové role našeho kamaráda. Na druhé straně...
