Podíváme se do Varšavy. Ulice Emilii Plater má velmi bohatou historii, která zaujme svou rozmanitostí, od moderních kancelářských budov, náměstíčka s kostelem ukrytým v zeleni až po předválečné činžovní domy. Na rohu této ulice a ulice Wspólna stojí na první pohled skromná budova. Ta byla postavena v roce 1959, má jednoduchou fasádu s arkýři šikmo s francouzskými balkony. Takový nenápadný postup znamená, že je do bytů přiváděno více světla a navíc udává rytmus celé fasádě orientované do společné ulice bez přidávání zbytečných dekorací.

Zdroj: VLM

Vnější tvář promítnutá dovnitř

To, co zaujalo architekty ze Studia Kulis zvenku, se pak objevuje i v interiéru. Z architektonického řešení vycházela celá koncepce interiéru, protože tento jednoduchý postup architektury inspiroval architekty k hledání starých modernistických děl. Když narazili na starou fotografii Villa Le Lac od Le Corbusiera, věděli, že to je ono. Projekt nenápadného domu pro rodiče architekta vznikl v letech 1923-24. Necelé století poté pak inspiroval jiného architekta, který podle něj vytvořil interiér. Modernistické tvary nábytku nejsou futuristické. Nechtějí být. Vyznávají funkcionalistický styl, výraznou barevnost a minimalistický efekt. Stejně tak i všechny doplňky, jako jsou lampičky v ložnici apod., do toho zapadají. Aby ne. Majitelé si velké části nábytku našli sami na bleších trzích a pocházejí z doby právě Le Corbusiera. Co není historické, to udělal truhlář na míru nebo bylo koupeno v dánském obchodu NORM 69 S.

Když se podíváme na fotografie, zjistíme, že na mnoha fotografiích je vlastně pořád to samé. To je proto, že byt je miniaturní. Má pouhých 30 m2 a architekt dostal ještě jeden úkol. Musel najít co nejvíc úložných prostor. Jak se to povedlo? Posuďte sami.

  • Projekt: Kolem Le Corbusierovy palety
  • Lokace: Varšava, Polsko
  • Podlahová plocha: 30 m²
  • Foto: Martyna Rudnicka
  • Autor a zdroj: Studio Kulis