Dům z 18. století v Paříži prošel náročnou rekonstrukcí, stejně jako byty v něm. Jeho poloha je fantastická. Z oken kouká do Lucemburské zahrady, stojí na ulici, která je vedená už ve starých spiscích jako římská komunikace, kolem je hned několik kostelů a klášterů, světlo do bytu vchází hned ze tří světových stran. Prostě nádhera.

Navíc architekti se rozhodli, že byt přestaví velmi razantně. Hlavně vybourali spoustu příček a postavili je znova. Mohli to udělat. Dům je sice z 18. století, ale posléze procházel několika výraznými úpravami, takže historická hodnota interiérů byla zcela smazána. Rekonstrukcí ale architekti nechtěli vytvořit supermoderní bezobsažné bydlení. Naopak. Blízkost kostelů a klášterů chtěli promítnout i sem. A tak se základem celého designu stal oblouk. Ať již klenební ve výklencích zdí, designový - jen namalovaný, ale i oblé rohy, které nedělají ostré stíny a změkčují pocit z celého prostoru.

Oblouk se tak protkává celým interiérem. Zaujme například i obývací pokoj s velkou kruhovou sedačkou s centrálním stolkem z kořenů velmi starého olivovníku. Dřevo pak „protéká“ celým interiérem a kde je zapotřebí vytvořit nějaký kontrast, tam je použita modrá barva. Pro zpříjemnění celého prostoru pak jsou použity jemné sádrové omítky, takže stěny vypadají jako na dotek hebké plyšové hračky.

Čtěte také

Čokoládová zmrzlina

Čtěte také

Nejlepší recept na léto - domácí čokoládová zmrzlina

  • Projekt: Apartmán XVIII
  • Autor: Studio Razavi Architecture
  • Podlahová plocha: 225 m²
  • Foto: Vincent Leroux