Čekanku můžete najít na poli, jak na vás svými modrými kvítky kouká jak panenka, která čeká na svého milého. Proto čekanka. Ale čekanek je spousta druhů, které mají spoustu perfektních vlastností. Hlavně pro diabetiky.
Sladkost pro diabetiky
Čekanka obecná
Čekanka obecná (Cichorium intybus) je vytrvalá bylina, která patří do čeledi hvězdicovitých. Je nenáročná na umístění, slunce i vodu. Dokáže vydržet i velmi suchá léta. I pro tyto vlastnosti ji můžete najít prakticky kdekoli na světě. Z čekanky obecné ale moc užitku mít nebudete, a tak tu nastupují další poddruhy a kultivary, které se v domácnosti využijí lépe. Máme na mysli například čekanku setou, zeleninu čekanku listovou, hlávkovou, kadeřavou, bílou či salátovou.
Prakticky jakákoli část čekanky je zdravá. Především kořeny jsou ale plné inulinu, a to až z 20 %. Čím starší a vyvinutější kořen, tím více ho zde je. Tento polysacharid je vlastně náhražkou cukrů, které se dostávají z cukrové řepy. Je to dokonce výraznější sladidlo než sacharóza. Ostatně cukernatost čekanky se projevuje například i v květu, kdy má vysokou hodnotu cukerného květu.
Zeleninové druhy čekanky sice neobsahují mnoho vitaminů, ale zato jsou plné blahodárných látek, které například na sebe vážou těžké kovy a odvádí je z těla ven, stimulují činnost žlučníku a slinivky břišní, zlepšují průchodnost střev apod. Pro ty, kteří hledí na štíhlou linii, čekanka zabraňuje nadměrnému ukládání tuků v těle!
Pro diabetiky je tu další přírodní sladidlo:
Místo kávy cikorka
Čekanka je základní náhražkou kávy
Když v roce 1806 vyhlásil Napoleon I takzvanou kontinentální blokádu a byl nedostatek kávy i cukrové třtiny, začaly se pěstovat kávovinové náhražky. Čekanka byla jednou z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších. Takzvaná cikorka se dodnes přidává do mnoha těchto náhražek. V českých zemích se čekanka pěstuje od roku 1887 a během několika let jsme se stali čekankovou velmocí. Zatímco do té doby se všechna čekanka dovážela, před druhou světovou válkou jsme byli jedni z největších vývozců čekanky v Evropě. Trumfla nás pouze Belgie a Francie.
Kořen čekanky má významný podíl vlákniny, zlepšuje trávení (proto se také čekanka používá při problémech zažívání) a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Usušený a rozemletý kořen se nechá pražit a inulin obsažený v něm zkaramelizuje. To dá cikorce nezaměnitelnou lehce sladkou chuť. Málo se ví, že přidaný inulin do konzervovaného ovoce, šťáv a i čokolád zlepšuje chuť a také přidává stabilizaci pěn a vytváří gel.
V obchodě jen listová
Takhle známe čekanku asi nejvíc - jako bílé puky
Čekanka je u nás známá ani ne tak pro sladkost, jako spíš pro hořkost. Jde o to, že na slunci listy listové čekanky přeměňují své látky na chlorofyl, ale zároveň při nich vzniká i hořká složka chuti. Proto čekanku v obchodech najdeme především zabalenou v tmavém papíru, aby na ni nešlo světlo a takzvané „puky“ nehořkly. Stejně tak se i pěstují. Podobně jako u chřestu se kořen zahrnuje a pod tmavou látkou bez přístupu slunce vznikají malé čekankové výrůstky bílé barvy, které se rychle sklízejí. U salátových druhů je sice hořkost patrná, ale jen drobně, což je naopak žádoucí. Čekankové listy a puky jsou ideálním doplňkem čerstvých salátů.
Dvouletka
Čekanka je dvouletá rostlina, která vyžaduje trochu víc péče při množení, ale málo péče při samotném pěstování. Nejdřív se předpěstuje sazečka, která se musí uchránit hlavně před mšicemi, jako přenašeči chorob. Druhý rok se ze sazečky rozsadí semenice. Kdo by se bál takového postupu, tak ho musíme uklidnit, že to není tak obtížné a navíc – poměr sazečky a semenice je až 1:4, takže kdybyste pěstovali na hektary, tak z jednoho hektaru sazeček vypěstujete čtyři hektary semenice. Čekanka je cizosprašná rostlina a včely ji milují pro její vysokou sladkost (viz nahoře).
Hlávková čekanka
Čekanka (v jakémkoli druhu) je dost náročná na množství draslíku a dusíku v půdě. Miluje chlévskou mrvu, ale třeba i zelené hnojení, takže se jí skvěle daří tam, kde byly minulý rok zaryty třeba boby, vikev nebo hrachor. Jinak ale její náročnost na pěstování a na choroby je spíš malá. Přes velmi teplé léto je lepší čekanku (zvlášť zeleninovou) pravidelně zalévat, ale pokud zapomenete, nic se neděje.
