V červnu se definitivně rozloučíme s jarní květenou. Dříve než se zcela zatáhnou, sklidíme cibule hyacintů a tulipánů a očištěné uložíme na suchém místě. Záhony letniček zatím pečlivě zbavujeme plevele, hnojíme vícesložkovými přípravky a kropíme. Pravidelně zaléváme a rosíme také růže, které milují vlhčí vzduch a při dostatečné zálivce vydrží déle kvést. Jejich kořeny pak obložíme mulčovací kůrou a přihnojíme Cereritem. Zkrátka naše zahrádka se „rozjela naplno“ a my si již začínáme dělat starosti, jak to zařídíme o dovolené. Kromě příjemných povinností nás však čeká i boj se zahradními škůdci, kteří by mohli zvláště v době naší nepřítomnosti udělat na záhonech pořádnou paseku. Nálety mšic K nejčastějším škůdcům okrasných zahrad na přelomu jara a léta patří mšice, které mohou způsobit poruchy růstu zejména mladých rostlin. Proto pravidelně kontrolujeme spodní části listů a stonky květin, neobjevíme–li tam maličké hnědavé skvrny. Na jejich likvidaci můžeme použít některý z doporučených insekticidů, například Pirimor nebo Mospilan. Pokud nechceme příliš zatěžovat životní prostředí, dáme přednost vícesložkovému přípravku na bázi Rotenonu. Při mírnějším napadení můžeme rovněž použít vlastní postřik připravený z roztoku 20 g mazlavého mýdla a 10 cl lihu rozpuštěného v 1 litru vody. Úplní fandové do ekologie pak postaví do boje proti lítému hmyzu armádu sluníček sedmitečných, která lze zakoupit od specializovaných firem nebo nachytat přímo v přírodě. Tito maličcí broučci jsou vhodní zejména jako prevence, při silném zamoření však dáme raději přednost razantnějším prostředkům. Dvouletky pro rok 2004 V červnu se většinou sázejí dvouleté rostliny, které mají vykvést v příštím roce na jaře. Je to například slézová růže, hvozdík bradatý, zahradní zvonky, náprstník a divizna. Po nich přijdou na řadu ještě sedmikrásky, macešky, pomněnky, sléz nebo chýr. Protože nám v tomto roce ještě příliš parády nenadělají, vybereme pro ně zatím raději odlehlejší kout zahrady a v klidu si promyslíme, kde by se vyjímaly příští rok. Květy i nad hlavou Pokud patříte k milovníkům barev, určitě řeknete své ano popínavým kvetoucím rostlinám. K velice vděčným patří například klematis nebo-li plamének, který je skutečně velice rozmanitý a při správném výběru vám pokvete celé léto. Sází se především na jaře, když si však pospíšíme, můžeme to stihnout ještě letos. Specializovaná zahradnictví nabízejí spoustu odrůd bohatých na květenství pestrých barev od bílé přes růžovou, blankytnou až tmavou modř. Klematis je rostlina světlomilná, ale jejím kořenům vyhovuje spíše stín. Proto se o ní také říká, že má „hlavu na slunci a nohy ve stínu“. Z toho důvodu ji někteří pěstitelé vysazují do kameninových rour, které zapouštějí až 40 cm do země. Jestliže něco podobného nemáme právě po ruce, stačí vykopat ne příliš širokou ale hlubší jámu, kam zapustíme kořenový bal rostliny a zasypeme kyprou a dobře propustnou půdou s přidáním kompostu a vápna. Už nyní pamatujme na zimu a poznamenejme si, že musíme její kořeny přikrýt suchým listím a chvojím. Komu se nelení… Náš trávník je teď určitě díky střídání deštivého a slunečného počasí v plném růstu a potřebuje alespoň jedenkrát za týden posekat. Na hrabání použijeme ocelové koště nazývané též anglické hrábě nebo alespoň klasické kovové hrábě, jejichž hroty rozrušíme vznikající mechové polštáře. Posečenou trávu hodíme na kompost nebo ji rozprostřeme pod keře, čímž současně zabráníme vysoušení půdy. Na takto upravený povrch rozhodíme kompost smíchaný zhruba se stejným množstvím písku. K hnojení můžeme rovněž použít speciální živiny určené pro ten či onen druh trávníku. (Před odjezdem na dovolenou bychom však měli s hnojením přestat.) K zalévání ošetřené zelené plochy se nejlépe hodí hadice s rozstřikovačem. Zakalené zrcadlo Hladina zahradního jezírka se následkem jarních veder v tyto dny dost možná pokryla zeleným škraloupem vodních řas a její zrcadlový lesk je ten tam. Možností nápravy je několik. Nejprve povrch hladiny pročistíme jemnou síťkou na lovení dafnií (postačí i stará punčocha na drátěném kruhu) a poté se rozhodneme pro další kroky. Ideální je vypustit nádrž a naplnit novou, nejlépe dešťovou vodou. To je však poměrně pracné, a tak se raději vypravíme do specializované prodejny pro vhodnou „chemii“. Při výběru nezapomeňme uvést, zda a jaké rostliny či ryby v jezírku pěstujeme, popřípadě necháváme–li zde přebývat žáby. Ještě dříve než si obstaráme vhodný přípravek, můžeme využít receptury našich předků, kteří ponořovali do vody propustný sáček s hnědouhelným mourem, popřípadě s několika briketami. Rybám ani rostlinám nemělo toto opatření ublížit, ale řasy ničilo. Do jezírek bez živočichů se rovněž přidávala modrá skalice, která byla v malém množství tolerována vodními rostlinami. -šum-