Červen znamená přelom mezi odcházejícím jarem a nastupujícím létem. Střídá se horké slunečné počasí s přívalovými dešti a občas se nevyhneme ani krupobití. Takové výkyvy sice moc neprospívají zelenině, zato plevel bude růst jako o závod. Chtě nechtě se proto budeme muset pustit do pletí a současně motyčkou rozbíjet škraloup, který se vždy znovu tvoří po dešti na povrchu půdy. Z příjemnějších prací nás čeká sklizeň, po níž se okamžitě pustíme do nového sázení.
Na co se zaměříme? V tuto dobu sklízíme na své zahrádce téměř všechny rané odrůdy zeleniny. Obvykle se na našem stole již objeví salát, zelí a kapusta, můžeme si však již pochutnat na kedlubnách a hrachu. Uvolněný záhon po mírném pohnojení kompostem a zrytí okamžitě využijeme k další výsadbě nebo výsevu. V červnu lze vysévat mangold, karotku, okurky k nakládání, kopr, fazole, letní salát, červenou řepu, rané kedlubny, hrášek, ředkvičku, měsíček, svlačec a ostrožku. K výsadbě na začátku léta se nejlépe hodí košťálová zelenina, jako je kapusta, kedluben, růžičková kapusta, pozdní odrůdy zelí a kapusty. Ke konci měsíce lze vysazovat i kadeřávek, rané odrůdy kapusty, květák a pór. Po výsadbě nezapomínejme na pravidelnou zálivku a zpočátku i na zastínění před prudkým sluníčkem.
Postupný výsev 
Abychom měli po celé vegetační období pravidelný přísun zeleniny, je vhodné zvolit postupný výsev jednotlivých druhů zeleniny zhruba po 14 dnech. Dobrých výsledků dosáhneme, když si do pařeniště nebo alespoň na chráněné místo připravíme kelímky s výsevnou zeminou a do každého vysejeme 2 až 3 semínka, která později vyjednotíme. Na záhonek je přesadíme, teprve až řádně zakoření a půjdou snadno vyjmout z nádoby.
Jestliže použijeme rašelinových květináčků, budeme mít práci o dost lehčí. Rostlinky už nebudeme muset vyjímat z nádoby a nepřerušíme zbytečně jejich růst. Ani kelímky od jogurtů však nebudou špatné. Před přesazením však musíme rostlinku zalít, aby se nedrolil kořenový bal, pak kelímek lehce promačkáme a rostlinku vyklopíme. Výhodné je rozstřihnout jogurtový kelímek od shora alespoň na čtyřech místech a vyjmout jeho obsah jako banán ze slupky.
Rajská jablíčka Rajčata už dorostla do výšky, kde jejich křehký stonek může snadno poškodit vítr, a proto potřebují vyvázat ke kolíkům. Současně se zaměříme na přebytečné výhony, které by rostlinu zbytečně vysilovaly. Nejlépe uděláme, když u každého keříku ponecháme pouze jeden nebo dva, a všechny další postranní výhony, které raší z úžlabí listů, ještě v mladém stádiu vývoje vyštípneme. U všech rostlinek bychom 
rovněž měli odstranit 2 až 3 nejspodnější listy, protože se často stávají místem nákazy černou hnilobou a plísně bramborové.
Vzhledem k tomu, že keříky rajčat koření dost mělce, měli bychom se při úpravě půdy vyhnout kypření pod jednotlivými rostlinami. Daleko lepší je namulčovat půdu nahrubo posečenou trávou o délce 5 až 10 cm. Půda pod takovou vrstvou zůstane nejen kyprá, ale i rovnoměrně provlhčená, takže současně snížíme i potřebu zálivky.
Papriky I ony potřebují obdobnou péči jako rajská jablíčka, protože mělce koření, dorůstají do větší výšky a mohly by se snadno zlomit. Obložíme proto jejich kořenovou část čerstvě nasekanou trávou, jako jsme to udělali u rajčat. Pokud je teprve přesazujeme z kelímku, je dobré půdu okolo rostlinek zakrýt černou fólií s otvory, kudy bude protékat voda. Protože v těchto a dalších dnech už budeme nové rostliny vysazovat na záhon jako druhé, nesázejme nikdy papriku po rajčatech. Nejlépe se jí bude dařit v dobře prohnojených půdách po košťálovinách. Při výběru stanoviště dávejme přednost výhradně slunným místům s písčitou půdou, nejlépe se jí však bude dařit v pařeništi. Za suchých dnů nezapomínejme na pravidelnou závlahu. Živiny, na které je tato rostlina tolik náročná, ji dodáme ve formě dobře vyzrálého kompostu nebo speciálního hnojiva. Kdo má přístup k močůvce, může svým paprikám velice prospět, ale pouze v případě, že ji zředí v poměru 1:10.
Na nás si nepřijdou 
Pohromou pro mladou zeleninu se mohou stát slimáci a zemní housenky. Proti všem plžům můžeme kromě speciálních přípravků s úspěchem použít také dusíkaté vápno, které aplikujeme v poměru 30 g/ 1 m2 na místa, kde se nejvíce zdržují. Účinný je též přípravek Mesurol Schneckenkorn, který se klade na cestičky kolem záhonů nebo mezi rostliny. Pozor, oba preparáty jsou však značně agresivní, a proto nesmí přijít do přímého styku s rostlinami.
Drobní spojenci Proti housenkám můžeme z chemických přípravků použít například Karate 2,5 WG. Pokud však nejsou znatelně rozšířeny, můžeme je vysbírat nebo sáhnout i po ekologickém řešení v podobě lumků, jejichž larvy dokáží zlikvidovat mnoho housenek. Jestliže se nám nepodaří objevit specializovanou firmu, která je posílá na dobírku, můžeme si alespoň vytvořit vhodné prostředí, které je k nám z přírody naláká. Larvy lumka totiž potřebují ke své potravě kvetoucí mrkvovité rostliny, především kopr, petržel, fenykl, kmín a kerblík. Proto je dobré nechat na záhonku několik přebytečných rostlinek, dokud neodkvetou.
-ra- Foto: Archiv In