Červenec je pro amatérského pěstitele zeleniny jedním z nejkrásnějších, ale i nejproblematičtějších období. Radost z bohaté sklizně a kýžená představa dovolené je vystřídána obavami, zda nám v době nepřítomnosti neuvadnou rajská jablíčka, nezdřevnatí cibule nebo nezplesniví okurky. Co tedy dělat? Nejlepší je mít dobré přátele – vášnivé zahrádkáře, kteří nemohou vidět usychající zahradu či jinak strádající rostliny. Ale protože takoví lidé jsou dnes již na vymření, nezbude nám než uchýlit se k dalším alternativám: buď odložíme dovolenou na pozdější dobu, nebo si pořídíme samozavlažovací zařízení. Do příštího roku se podle toho určitě zařídíme, teď ale zpátky na zahrádku! Je třeba urychleně osít uvolněné záhonky. Přijde sem třeba: Ledový salát a štěrbák Jejich výsev na otevřený záhon bychom měli dokončit do poloviny měsíce. Pozdější výsevy pro letošní spotřebu jsou samozřejmě možné, ale pouze do pařeniště. Jestliže se pro tuto možnost rozhodneme, prodloužíme si sklizeň až do sychravých podzimních dnů. Oba dva druhy této listové zeleniny vyžadují slunné plochy s lehčí, ale humózní půdou, neutrální nebo mírně zásadité reakce. Protože ke zdárnému růstu rovněž potřebují dostatek životního prostoru, volíme raději řidší výsev, aby po vyjednocení nebo přesazení zůstalo okolo každé rostliny zhruba 30 cm volného místa. Během vegetace by půda měla být spíše sušší než přemokřená, která může způsobit zahnívání spodních částí rostlin. U štěrbáku asi tři týdny před plánovanou sklizní svážeme listy do růžice, aby vybělily. Novozélandský špenát Rovněž pro tuto rostlinu je polovina měsíce poslední příležitostí k výsevu pro letošní sklizeň, později bude ohrožena podzimními mrazíky. I ona vyžaduje teplejší a chráněné stanoviště s hlubokými a humózními půdami. Je rovněž náročná na světlo, dospělé rostliny potřebují přibližně půl metru volného prostoru. Vegetační doba je okolo dvou měsíců, takže sklízet budeme asi v polovině září. Na rozdíl od zelného špenátu sbíráme u této odrůdy pouze listy nebo mladé dužnaté výhonky, které se však připravují obdobným způsobem. Pekingské a čínské zelí Také výsev této zeleniny bychom měli zvládnout do poloviny měsíce. Oba dva druhy mají rády dobře vyhnojenou půdu s dostatkem vápníku. Vyséváme je do řádků vzdálených 30 cm od sebe, přibližně na stejnou vzdálenost. Odrůdám s širšími oválnými hlávkami však raději dopřejeme okolo 40 cm, aby se mohly dostatečně rozvinout. Oba druhy se od sebe příliš neliší. Čínské zelí pouze nevytváří uzavřené hlávky a má kratší vegetační dobu, takže ho můžeme sklízet už za dva měsíce po výsevu. Černá ředkev Zimní odrůdy této rostliny vyséváme na otevřený záhon zhruba od poloviny měsíce. Má podobné nároky na pěstování jako ředkvička, to znamená, že potřebuje humózní zeminu s dostatkem živin, ale nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Nejlépe jí vyhovuje půda druhé trati, to znamená sklizený záhon. Semena vyséváme do řádků vzdálených 30 cm od sebe, aby po vyjednocení zůstala vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami 15 až 20 cm. Čas sklizně První prázdninový měsíc je naštěstí obdobím, kdy už nemusíme jenom vysévat a okopávat, ale i sklízet plody své práce z jarního období. Na našem stole se již objevily nejrůznější druhy salátu, květáku a zelí, k nimž postupně přibývá čerstvá karotka, okurky a dokonce už i papriky. Pokud se držíme tradice našich babiček, nebudou zde chybět ani takové plodiny, jako jsou: Rané brambory V tuto dobu už si můžeme pochutnávat i na raných a poloraných bramborách z vlastní výsadby. Jakmile jim začne zasychat nať, můžeme se dát do sklízení. Nejlépe nám to půjde, když je podebereme rycími vidlemi a opatrně vyzvedneme z půdy. Sklidíme pokud možno jen takové množství, které můžeme co nejdříve spotřebovat, protože v zemi nejdéle vydrží čerstvé. Nic se však nedá odkládat do nekonečna. Na konci měsíce obvykle ztratí hlízy raných brambor schopnost dalšího růstu, i kdybychom je zalévali a přihnojovali sebevíc. Pak nezbývá nic jiného než celou úrodu vyjmout ze země, nechat důkladně oschnout a uložit v tmavém sklepě. Nenecháme ji zde však dlouho, protože hlízy raných brambor se nedají dlouho skladovat. Pozdní výsadba samozřejmě může v půdě nadále zůstat. Cibulová zelenina Ze zahrádky na kuchyňský stůl se v červenci rovněž začíná stěhovat perlová cibule, šalotka a zelená cibulka, kterou bychom měli zkonzumovat co nejdříve. Velké cibulové bulvy nám při správném uskladnění naopak vydrží poměrně dlouho. Na rozdíl od většiny ostatních druhů zeleniny je nebudeme dávat do chladné a temné komory, ale necháme je na zastíněném a vzdušném místě. Velice dobré je svázání do copu nebo věnce a zavěšení na poličku. Pak mohou současně působit jako velice pěkná dekorace. Cukrová kukuřice Tato rostlina sice nepatří k tradičním rostlinám české zahrádky, v poslední době však stále více nabývá na oblibě jako vařená pochoutka. Pokud jsme se i my rozhodli letos něco podobného zkusit, máme právě vhodný okamžik k ochutnání plodů své práce. Nesmíme s tím však příliš otálet, jinak zrna začnou škrobovatět, ztrácet sladkou chuť a tvrdnout. Jakmile vlákna na vrcholku palic mírně zhnědnou a po stisknutí plodu vytéká mléčně zbarvená šťáva, odlomíme palice a uložíme je na vzdušném, ale stíněném místě. Zkonzumovat bychom je měli co nejdříve. -šum- Foto: www.isifa.com