Ve dnech 5. - 7. listopadu 2002 v Kongresovém centru v Praze proběhne odborná konference, jejíž nosným tématem je hospodárné nakládání s energií a uplatnění moderních postupů a metod v praxi. Jednou z doplňkových akcí konference je i tématická výstava, které se zúčastnila i Česká energetika. Naše expozice byla kromě jiného zaměřena na prezentaci zařízení využívající obnovitelné zdroje energie. V následujícím článku si představíme některé zajímavé exponáty, které si můžete prohlédnout na našem stánku. Vodní turbína SETUR Jedná se o nový stroj, který je schopen efektivně využít mikroveličiny obnovitelných vodních zdrojů a následně je pak přeměnit na užitečný výkon. Využívá v praxi prozatím neuplatňovaný hydrodynamický princip. Samotná vodní elektrárna se skládá z kovového válcovitého kanálu (konfuzoru) se zaústěným přívodem pro napojení přívodního potrubí i vývodem, vše je zakomponováno do stacionárního podstavce, a z rotoru, což je těleso rotačního tvaru – např. dutá polokoule s hřídelí. Rotor se roztáčí protékající vodou a kontaktně obíhá (odvaluje se) po vnitřní stěně konfuzoru. Hřídel je ve své horní části upevněná tak, aby se mohla úhlově vychylovat. Vpuštěním vody je pružně zavěšené těleso kulového tvaru přitisknuto ke stěně konfuzoru. Mezi ní a kulovým tělesem vzniká štěrbina srpovitého tvaru. V místě, kde je těleso blíž ke stěně, vzrůstá rychlost vody a klesá tlak. Kulové těleso se začíná odvalovat po stěně konfuzoru. To je možné díky faktu, že síla, která přitahuje kouli ke stěně je tím větší, čím vyšší je rychlost proudění kapaliny a ta je větší na té straně srpovité štěrbiny, kam se koule valí, protože v tom směru se štěrbina před koulí uzavírá. Rotační pohyb hřídele je pak přenášen planetovým převodem na generátor, případně na vodní čerpadlo. Tento „Odvalovací tekutinový stroj“ je v současnosti jediné technické zařízení, které může být z hlediska celkové ekonomické efektivnosti, ekologické čistoty a technické nenáročnosti instalováno ve velmi nestabilních nebo energeticky okrajových poměrech. Dokáže úspěšně vyrábět mechanickou energii s účinností 55 až 80% tam, kde jiná zařízení z technických a ekonomických důvodů vůbec instalována být nemohou. V praxi se jedná o potenciální energii v pravém smyslu slova mikrospádů a mikroprůtoků vody. Např. efektivní možnosti se nabízí již od rozdílu hladin vodního toku okolo 0,6 – 0,9 metru a nebo při průtoku vody turbínou v objemu 3 – 15 litrů za sekundu. Tyto mimořádně malé přírodní parametry prozatím nejsou v praxi využívány, i když představují nemalý podíl na celkovém hydroenenergetickém potenciálu. V celoevropském měřítku můžeme vnímat jasné stanovování cílů v oblasti zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické bilanci, omezování „neperspektivních“ zdrojů a pod, ale také akcentování miniaturních energií z místních zdrojů, které se počítají „pouze“ v kilowattových a stowattových výkonech, což jednoznačně zapadá do budoucí podoby vzájemně nezávislých prvků energetické produkce. Obnovitelné zdroje energie mají přirozeně svá objektivní omezení, ale také otevřené možnosti, které ještě nejsou ani zdaleka využívány.Volný prostor se v tomto smyslu nachází v případě vodní energie v „netradičních“ vodních zdrojích. Za takové můžeme především považovat mimořádně malé průtoky, cca 4 – 15 litrů vody za vteřinu při spádu 3 – 20 metrů, ale také zcela minimální spády 0,6 – 1,2 metru při průtocích cca 20 – 200 litrů vody za vteřinu. Potenciál uvedených parametrů není k energetickým účelům využíván především proto, že do současné doby neexistuje jednoduchý, spolehlivý a dostupný technický prostředek, který by tyto velmi malé energie dokázal s přijatelnou účinností přeměňovat na využitelný výkon. Mikroturbína Setur dobře splňuje požadavek efektivní přeměny malých potenciálních energií na využitelný mechanický nebo elektrický výkon. Zároveň platí, že pořizovací náklady na tento celosvětově unikátní stroj se jeho uživateli vrátí v ceně vyprodukované energie v ekonomicky reálném horizontu dvou až sedmi let, v závislosti na složitosti instalace, účelu použití a výstupní formě energie. V určitém smyslu přitom může toto zařízení sehrávat i roli tzv. jednotky záchranného systému výroby elektrické energie z vodních mikrozdrojů. To proto, že může fungovat i tam, kde jiná zařízení z celé řady důvodů vůbec instalována být nemohou. V zásadě jsou k dispozici následující možnosti využití
Již od letošního roku jsou na český trh dodávána modernizovaná tepelná čerpadla IVT Greenline 7. Vývojové oddělení IVT se u tohoto typu zaměřilo na dosažení co nejvyššího topného faktoru. Výsledkem jsou skvělé parametry jak při využití podlahového topení, kdy je topný faktor 4,7 (0/35 podle EN 255), tak i excelentní parametry při využití radiátorového vytápění, kdy je topný faktor 3,4 (0/50 podle EN 255). Při těchto podmínkách se u standardních tepelných čerpadel pohybuje topný faktor obvykle v rozsahu 2,9 – 3,1 a u některých velmi levných tep