Autor: archiv Na konci 19. století došlo k velké proměně venkova, peněžní hospodářství začalo výrazně měnit způsob bydlení. Staré dřevěné chalupy už neodpovídaly požadavkům na moderní bydlení a pomalu začaly mizet z českých vesnic. Na celá dlouhá desetiletí, ba dokonce celé století, se začaly upřednostňovat stavby z cihel, později z betonových tvárnic či celé montované domy z dalších moderních materiálů. Ale přesto už na konci 19. století se objevili lidé, kteří si uvědomovali nenahraditelnost mizející dřevěné architektury a snažili se ji zachránit formou muzeí v přírodě – tzv. skanzenů *(pojmenování ze švédštiny podle prvního muzea tohoto druhu, které vzniklo ve Stockholmu v roce 1891).

Staročeská chalupa U nás probudila tento zájem Zemská jubilejní výstava, uskutečněná roku 1891 na Výstavišti v Praze. Ačkoliv zde bylo plno nevídaných atrakcí, největší úspěch zaznamenala tzv. Česká chalupa navržená architektem Antonínem Wiehlem. A tak vznikla myšlenka uspořádat další velkolepou národní přehlídku, tentokrát však zaměřenou na venkovské české tradice – tedy folklór. V roce 1895 byla v Praze uskutečněna Národopisná výstava českoslovanská. K její přípravě vznikla v roce 1893 Národopisná společnost československá a podílelo se na ní i Uměleckoprůmyslové muzeum založené už roku 1885. Autor: archiv Na výstavě také veřejně vystoupili baráčníci, kteří se tak nazývali od roku 1873 podle kolínského hostince lidově přezdívaného Baráček, kde se scházeli. Další baráčnické spolky, které pěstovaly staročeské zvyky a předváděly veřejnosti akce s folklorními prvky, jako jsou svatby, bály, oslavy masopustu a dožínek, vznikaly v 80. letech 19. století v Praze i v jejím okolí. Baráčníci postavili na Výstavišti starou rychtu s prvky severočeské lidové architektury podle návrhu architekta Jana Kouly. Byla to velká patrová stavba se zděným přízemím a roubeným patrem s věží. V přízemí vznikla venkovská hospoda s výčepem, kuchyní, sklípkem, v patře byla spolková místnost a konšelská síňka s figurínami, představujícími rychtářský úřad a dokládajícími činnost baráčnických spolků. První český skanzen Autor: archiv Právě Česká chalupa ze Zemské jubilejní výstavy inspirovala majitele přerovského panství, prince Ludvíka Salvátora z toskánské větve Habsburků, že se začal porozhlížet po svém okolí, není–li něco podobného k mání. Nedaleko svého zámku v Přerově nad Labem skutečně objevil starobylou dřevěnou chaloupku čp. 19, byla to původně panská kovárna, později přerovská rychta, v níž žily generace rodu Bělíků. V roce 1895 stavení princ z rodu Habsburků vykoupil a nechal podle vzoru České chalupy z Výstaviště upravit. Pověřil lesního Antonína Míška, jinak známého milovníka folklóru, aby chalupu zařídil lidovými předměty získanými v přerovském okolí. Roku 1900 byla tato staročeská dřevěná chalupa vybavena malovaným nábytkem a různými předměty z domácnosti a vitrínami s nejrůznějšími sbírkami. Vedle chalupy stála i dřevěná zvonička a rumpálová studna. Skanzen byl otevírán o poutích a místních slavnostech. Ochotně však byl zpřístupněn všem zájemcům kdykoliv na požádání, a stal se tak prvním muzeem tohoto typu ve střední Evropě. Tímto způsobem prezentace bydlení předků fungovala až do druhé světové války, kdy byla chalupa vyklizena a sloužila jako provizorní ubytovna lidí z vysídlených vesnic.

Polabské národopisné muzeum Autor: archiv Po válce ležela přerovská chaloupka „ladem“ až do roku 1967, kdy zde bylo zásluhou pracovníků Polabského muzea v Poděbradech otevřeno Polabské národopisné muzeum, ve kterém umístili i část svých folklorních sbírek. Zvonička ani roubená studna už tehdy nestály, ale byla sem přenesena zvonička z nedalekých Kozovaz a roubená studna z Nymburka. Před průčelím staročeské chalupy byla vytvořená oplocená „babiččina zahrádka“ osázená různými druhy českého tradičního koření, užitkovými rostlinami a bylinkami. Muzeum ještě doplnila pololidová barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z Budiměřic a z Břístve u Rožďalovic sem byla přenesena jedna z posledních zachovaných roubených sušáren na ovoce. To ovšem nebyl konec. Přerovský skanzen se naopak právě teď nadechoval k novému životu a růstu. Pracovníci muzea začali vyhledávat další objekty v polabské krajině, které by mohly být do přerovského skanzenu přeneseny. Dnes zde najdeme celkem 32 objektů a tento vývoj ještě není ukončený. -daš-  Foto: šum

Více informací o arcivévodovi Ludvíku Salvátorovi naleznete na  http://www.ludviksalvator.cz