Vojanovy sady

Najdeme je za vysokou zdí v ulici U Lužického semináře, stačí jen projít malou brankou a jsme v jedné z nejstarších pražských zahrad. Rozkládá se na ploše 2,5 ha a je obklopena domy a zdmi. Zahrada byla založena společně s biskupovým dvorem, který tu stával již v polovině 13. století. Nejbližšími sousedy této oázy zeleně a ticha se staly v průběhu času paláce Thurn-Taxisův a Windischrätzův, a dále ještě kostel svatého Josefa.

V době, kdy v Praze vládli husité, došlo k rozparcelování zeleně, ale v polovině 17. století byla tato zelená plocha opět scelena a císař Ferdinand III. daroval tento prostor po třicetileté válce bosým karmelitánkám. Ty zde vybudovaly klášter a kostel svatého Josefa (1673 -1690) a přímo v zahradě, tehdy využívané jako ovocný sad, pak nechaly postavit kapli svatého Eliáše (1660-1670), patrona řádu. V období baroka zde patrně vznikla i kašna ve tvaru čtyřlístků. Pozoruhodností zahrady dodnes zůstávají sluneční hodiny s freskovou malbou, na níž je vyobrazená žehnající převorka bosých karmelitánek svatá Marie Elekta á Jesu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Řád bosých karmelitánek

Tento řeholní řád klade svůj počátek do doby proroka Eliáše, který založil náboženskou komunitu na hoře Karmel v Palestině. V 16. století byl tento řád reformován španělskými mystiky – svatou Terezií z Ávily a svatým Janem od Kříže. Začali se také nazývat bosí karmelitáni. Karmelitáni i karmelitánky se vzdávají rodiny, přátel a majetku, aby získali Ježíše slibem chudoby, čistoty a pokory. Opouštějí tedy tento svět a vstupují do ochranných bran kláštera. Hodně času věnují modlitbám a meditacím, a proto jsou pro ně tolik důležité zahrady. Dnes bychom bosé karmelitánky nalezli na Hradčanech u kostela svatého Benedikta. Tam také přenesly mumifikované tělo své první pražské převorky svaté Elekty, které bylo původně v roce 1663 pohřbeno v kapli svatého Eliáše.

Kaple svatého Eliáše

Centrálním bodem pro zahradu bosých karmelitánek se stala kaple svatého Eliáše, která byla vytvořena v nezvyklé podobě. Měla znázorňovat krápníkovou jeskyni (tzv. grottu) obdélníkového půdorysu ve tvaru latinského kříže s nástěnnými malbami, na nichž je vyobrazen příběh světcova života. Dále v kapli najdeme namalované Zmrtvýchvstání duší a Očistec. Na oltáři je umístěna socha svatého Josefa od významného barokního sochaře Matouše Václava Jäckela. Nad vchodem kaple byl ztvárněn císařský znak se zlatým rounem.

Novodobé osudy

Bosé karmelitánky odešly na Hradčany a zahrada připadla v 18. století řádu anglických panen neboli Institutu Blahoslavené Panny Marie, který vznikl v Anglii v 17. století a přijal formu řeholních pravidel sv. Ignáce. Dnes se nazývá Congregatio Jesu. První dům získaný pro tyto sestry v Čechách byl právě v sousedství kostela sv. Josefa na Malé Straně, a proto anglickým pannám patřila i zahrada s kaplí sv. Eliáše. Ty užitkový sad proměnily v anglický park.

V roce 1921 získal zahradu stát a stala se součástí ministerstva financí. Od roku 1954 byl park zpřístupněn veřejnosti pod názvem Vojanovy sady. Jméno dostal podle známého českého herce Eduarda Vojana, jenž žil nedaleko odtud.

Dnes jsou Vojanovy sady majetkem Městské části Praha 1. Prošly řadou úprav a jsou příjemným místem zvoucím k odpočinku. Až dosud byla jejich jedinou skvrnou na tváři kaple sv. Eliáše. A právě teď v létě byla její rekonstrukce dokončena. Ještě v lednu letošního roku byla na seznamu nejohroženějších památek v Praze, ale už bylo zřejmé, že se situace mění k lepšímu. Její příběh má tedy šťastný konec. Parádnice Praha o svou malou, ale vzácnou „perličku“ nebude ochuzena.