Tulipánovníky nejčastěji uvidíte ve veřejných zahradách a zámeckých parcích, nicméně dost možná je máte i někde v okolí vašeho bydliště, klidně na sídlišti ve městě. Mnoho lidí o něm na zahradu neuvažuje většinou kvůli obavám, že jim vyroste strom-obr. Nicméně i to se dá řešit.
Malé zmatení pojmů
Liriodendron tulipifera se často označuje jako liliovník, ale někdy také jako lyriovník (liriovník) či třeba i lyrovník. Jedna skupina odborníků se přiklání k názoru, že část rodového pojmenování vychází z řeckého slova leirion („lilie“), zatímco druhá skupina vidí v jeho listech lyru (proto lyriovník atd.). Rozpor ale nepanuje ve druhovém označení tulipifera, tedy tulipánokvětý. Zdálo by se nejjednodušší říkat této půvabné dřevině tulipánovník, s čímž se také setkáte.
Nemusí být vždycky obří
Zajímavá dřevina pochází ze Severní Ameriky, do Evropy se dostala v 17. století a u nás byla poprvé vysazená v 19. století. Ve volné přírodě ve své domovině dorůstá do výšky i 40 až 50 metrů, u nás se obvykle uvádí kolem 30 metrů. Nicméně i to se dá do jisté míry ovlivnit pravidelným řezem nebo výběrem méně vzrůstného kultivaru. Navíc tulipánovník roste pomalu.
Detail květu
Magnetická přitažlivost
Na čas si dává také s příchodem prvních květů, na ně si podle encyklopedických zdrojů počkáte asi 10 až 15 let (praxe má být daleko kratší). V každém případě čekání za to stojí, právě květy jsou hlavním důvodem, proč se lidé rozhodnou pěstovat tuto dřevinu. Můžou být velké i kolem 5 centimetrů, barvy žlutozelené, s oranžovými „plamínky“ ve spodní části. Posuďte pak sami, zda vám skutečně připomenou tulipány.
Diskutovat o tvaru listů, jež podle někoho připomínají tvar lyry, a jiní tuhle podobu odmítají, raději nebudeme. Ale pravdou je, že se zelené listy s příchodem podzimu zbarvují dožluta.
Dejte mu, co potřebuje
Dřevina potřebuje ke zdárnému růstu slunce, a pokud nepůjde o speciální kultivar sloupovitého tvaru, bude mít v dospělosti širší korunu. I proto jí dopřejte dostatek místa. Dává přednost dobře vyživené propustné zemině s mírně kyselou až neutrální reakcí.
A jelikož kvete na koncích vyzrálých větviček, řez se doporučuje po odkvětu. Nicméně než se květů dočkáte, lze v případě podpory hustší koruny volit řez na přelomu zimy a jara. Tulipánovník by měl v pohodě snášet naše zimy, je totiž mrazuvzdorný.
Zdroj: Havlis.cz, Lesprace.cz, Botany.cz
