Sádrokartonové desky nabízejí rychlou a snadnou výstavbu příček a podhledů. Někdy se ale stane, že díky nedodržení správných postupů od výrobce výsledek zdaleka neodpovídá našemu očekávání.

Stavební připravenost

Počasí je mocný živel a vlhkost či teplota prostředí mohou sádrokartonářské práce výrazně zkomplikovat. S montáží sádrokartonových příček je třeba začít až v momentě, kdy osadíme okna a stavbu uzavřeme před vlivy povětrnosti. Počkat se musí také na dokončení a vyschnutí všech mokrých procesů – ne nadarmo se práci se sádrokartonem říká „suchá výstavba“. Pokud necháte desky vystavené vlhkosti a nárazovým změnám teplot, tak vytmelené spáry popraskají a desky se tvarově zdeformují.

Chyby při instalaci sádrokartonu:

Zdroj: Youtube

Návaznost řemesel

Ať už výstavbu či rekonstrukci doma provádíme zčásti svépomocí, anebo si na každý krok najímáme jinou firmu, tak jako v partnerských vztazích, i v těch pracovních hraje zásadní roli komunikace. „Řemeslníci musí o navazujících úkonech vždy diskutovat. Špatná komunikace na stavbě jinak může vést ke katastrofálním výsledkům,“ zdůrazňuje Robert Hošek ze společnosti Rigips. Chybou například je, když konstrukce pro uchycení sanitárních předmětů přerušuje svislý profil, na nějž se sádrokartonové desky musí namontovat.

Spára mezi deskami

Pro vytvoření souvislé příčky, která kromě mechanického oddělení prostor naplňuje například i akustické požadavky, je nutné montovat sádrokartonové desky těsně k sobě. Všechny vzniklé mezery je pak nutné vyplnit spárovacím tmelem v plné tloušťce opláštění. Necháme-li mezi deskami příliš široké mezery a ještě je dostatečně nezatmelíme, bude v každé místnosti slyšet všechno, co se kde šustne. Ohrožena bude i statika a stabilita příčky a opět vzniká riziko případných prasklin.

Příliš velké rozteče šroubů

Tendenci zjednodušovat a urychlovat si práci máme všichni; asi nás proto nepřekvapí, když si línější řemeslník řekne, že sádrokartonovou desku upevní menším množstvím šroubů, umístí je trochu dál od sebe a deska „zkrátka nějak držet bude“. Taková lehkomyslnost je ale fatální chybou. U příček a předsazených stěn musí být upevňovací šrouby vzdálené maximálně 250 milimetrů od sebe, u podhledů a šikmých ploch dokonce pouhých 170 milimetrů. Jinak hrozí, že konstrukce popraská, zdeformuje se nebo se dokonce úplně zřítí.

Zdroj: ČVUT, Rigips, Thespruce