S tmavými stěnami, podlahou a závěsy získal salon zcela unikátní, lehce morbidní atmosféru, která se u návštěv pravděpodobně nesetká s všeobecným souhlasem ani bezvýhradným přijetím.

Tma tmoucí - tmavé barvy v převaze

Základní charakteristikou tohoto nevelkého pokoje je tma. Odvážné použití temných barev prezentuje jejich oblibu a naznačuje, že se jednalo o designérův záměr. Klíčovou otázkou ovšem zůstává, zda je vhodné pomocí architektonických prostředků dále ztmavovat malý, a už tak dost tmavý pokoj, navíc s neatraktivním výhledem do stěn protilehlého domu. Vždyť cesty k útulnému a komornímu interiéru v pánském stylu jsou daleko rozmanitější. Obliba temně modré v kombinaci s černou je poměrně výjimečná, jejich použití v interiéru má ovšem svá jasná pravidla.

Tmavá podlaha

Tmavá podlaha je osvědčeným prostředkem k zútulnění místnosti, což s sebou samozřejmě nevyhnutelně přináší iluzi optického zmenšení. Nicméně tmavá podlaha dodá interiéru solidní, elegantní základ, a pokud je v přiměřené míře doplněná menšími plochami podobné barevnosti, nelze proti ní nic namítat. Samotná podlaha pokoje na fotografii je využita v souladu se zákony kontrastu: bílá sedačka, starožitné židle renovované bílým nátěrem a krémová kožená křesílka se na ní skvěle vyjímají a tmavý taburet odráží koberec ze zebří kůže.

Tmavé stěny

Tmavé stěny jsou v kontextu tmavé podlahy neomluvitelným designérským prohřeškem, díky němuž prostor ztrácí hloubku, kontrast a získává nežádoucí výraz „krabice“. Kromě toho osvědčené designérské pravidlo doporučuje, aby stěny s okny (stejně jako samotné rámy oken, ostění a záclony) zůstaly maximálně světlé kvůli potlačení kontrastu s přicházejícím denním světlem. Malou místnost s problematickým výhledem a bohatě členěnými rámy oken by bylo nanejvýš vhodné opticky projasnit, rozsvítit a především opticky zvětšit.

Tmavé závěsy

Aby tmavých ploch a prvků v místnosti nebylo málo, zvolil designér k tmavé podlaze a stěnám nepochopitelně mohutné tmavé závěsy. Ty navzdory řídké tkanině působí zásluhou černé barvy těžkopádně a v kombinaci s černou podlahou a temně modrými stěnami jsou to právě ony, kterým místnost vděčí za ponurou atmosféru. Extrémně tmavé závěsy bez vzoru z místnosti pocitově dělají doslova „černou díru“ – doupě, ve kterém se nejspíš žije pouze ve večerních a nočních hodinách, protože kontrast s denním světlem a životem místnosti s touto barevnou koncepcí nesluší.

Barvy a vzory

Tíhne-li majitel spíše k tmavým barvám, doporučuji stěny vymalovat v sytě hnědém neutrálním odstínu, např. kapučíno, a rámy oken rozsvítit krémovým lakem. Pokud majitel trvá na modré barvě, slušel by stěnám výrazně světlejší a lehčí odstín. Barev ve vedlejší roli je tu do hry zapojeno příliš: bílá, krémová, žlutá, růžová, červená, modrá, hnědá a černá působí společně velmi nejistě, výsledek pak lehce neuspořádaně až chaoticky. Nejvíce se „perou“ čalouny renovovaných židlí se zebří kůží v roli koberce, a proto by měl jeden z motivů ustoupit.

Stojací lampa

Doplňky tvoří pestrou směsici poskládanou zdánlivě nahodile, bez kontextu s okolím a vzájemné vnitřní souvislosti. K výrazné změně by přitom stačilo jen málo. Tmavý expresivní obraz na parapetu nevyniká – zoufale volá po rámu a dostatečně velké volné stěně, která mu vytvoří důstojné pozadí. Solitérní ficus benjamina dává svou prořídlou korunou jasně najevo, co si myslí o množství denního světla. Po navrhovaném prosvětlení místnosti by lépe vynikl v jejím rohu. Na místě čalouněného taburetu by se skvěle vyjímal kulatý konferenční stolek, který by zrovnoprávnil všechna místa k sezení.