Čilimník nízký (Chamaecytisus supinus L.) je skutečně malý opadavý keřík, který dorůstá výšky 50 cm, a proto najde své působiště především na skalkách nebo podél kamenných zdí. Když pro něj vybereme optimální místo, odvděčí se nám drobnými žlutými květy, které nás budou provázet prakticky celou první polovinu sezony. Vyrůstají ve svazečcích na krátkých výhonech v paždí listů jako dvoupyské, od středu purpurově žíhané kalíšky, kde větší horní pysk (pavéza) vytváří jakýsi „kšilt“ chránící pylové tyčinky. Je to typický tvar květenství motýlokvětých rostlin.
Čilimník nízký
Eliptické, na konci zúžené listy porostlé drobnými chloupky jsou srostlé do trojlístku neseného krátkou stopkou. Plodem je 25 až 35 cm dlouhý chloupkatý lusk, který po dozrání zčervená. Čilimníky náležejí k rodu stálezelených i opadavých stromů, keřů a polokeřů, který je zastoupen přibližně 30 druhy. Vyskytují se na stráních a v prosvětlených lesích do nadmořské výšky 2000 metrů. Můžeme se s nimi setkat především v Evropě, ale také na Kanárských ostrovech.
Konkrétně čilimník nízký roste ve střední a jižní Evropě, daří se mu zvlášť na vápenitých svazích přímořských oblastí, kde je silný sluneční svit. U nás na něj můžeme ve volné přírodě natrefit například v Železných horách, Podkrkonoší, předhůří Šumavy, v některých částech střední a jižní Moravy, ale též v Polabí.
Květenství
I v našich klimaticky náročnějších podmínkách kvete poměrně dlouho, od dubna až do srpna. V přímořských oblastech pak ještě déle.
Čilimník nízký
Pěstování
Všem druhům čilimníku se bude dařit na slunném místě, kde je dobře propustná půda zásadité reakce. Dávají přednost suchu, přemokřená zem jim vadí. Ideálním stanovištěm pro ně tudíž budou skalky nebo suché svahy. Mohou růst i ve společenství růží nebo popínavých rostlin, ale vždy na takovém místě, kde je maximální sluneční svit.
Vybírejme ho pečlivě, protože tyto rostliny špatně reagují na sebemenší poškození kořenů, a přesazováním bychom je mohli i zahubit.
Čilimníky nepotřebují hnojit, protože rostliny z čeledi bobovitých žijí v symbióze s baktériemi, které samy přijímají dusík a přetvářejí ho na formu vhodnou pro hostitelskou rostlinu. Pro zachování bohatého květenství je třeba po jeho skončení odstranit odkvetlý obrost. Dbejme přitom, aby si rostlina zachovala tvar.
Vzhledem k tomu, že tyto rostliny pocházejí z teplejších krajin, bude vhodné je na zimu ochránit chvojím. V každém případě musíme přikrýt alespoň jejich kořeny.
Čilimník nízký
Množení
Chceme-li si vypěstovat vlastní čilimník ze semínka, můžeme se pustit do výsevu brzy na jaře nebo až na podzim. Optimální jsou menší plastové nádoby, které uložíme v chladném pařeništi. Dáme-li přednost rozmnožování dělením, odebereme v květnu nebo v červnu polodřevnaté řízky a necháme je zakořenit pod sklem.
Vlastnosti
Všechny čilimníky jsou jedovaté, zvláště nebezpečné jsou jejich plody, které po dozrání připomínají hrachové lusky. Nepouštějme k nim proto v tuto dobu malé děti.
Čilimník nízký
Foto: www.isifa.com, www.thinkstock.cz