Čínský architekt Wang Šu 4
Pritzkerova cena je považována za Nobelovu cenu architektury a v roce 1979 ji založil Jay Pritzker, podnikatel a filantrop, s manželkou Cindy. Je udělována žijícím architektům a znamená prestiž v tomto oboru. Kromě toho je reprezentována i finanční odměnou ve výši 100 000 dolarů. Wang Šu ji získal jako v historii vůbec první čínský architekt v Číně žijící a působící. Je zatím nejdůležitějším, zdaleka ne však jediným oceněním, které v tuto chvíli osmačtyřicetiletý Wang Šu v poslední době získal. Sbírá ocenění doma i v zahraničí, v loňském roce například získal významnou cenu Akademie architektury ve Francii. Od roku 2000 vede oddělení architektury Čínské akademie věd, je však také často zván na americké univerzity, přednášel mimo jiné například na Harvardu. Pozornost odborníků i veřejnosti budí především jeho návrhy a realizace veřejných kulturních budov i obytných staveb.
Tradice i moderní formy s ohledem na životní prostředí
Wang Šu respektuje tradici, experimentuje s moderními architektonickými formami, a při realizaci svých projektů využívá recyklovaný či již použitý materiál například ze zbouraných budov v blízkém okolí konkrétní stavby. Významnou měrou se podílí na vývoji obecné tváře architektury v Číně a ovlivňuje ji. Ocenění jeho práce je také výrazem skutečnosti a důkazem, že urbanismus měst a lidmi obývané krajiny nemusí být pouze sice módní, ale ve své podstatě bezduchý shluk železa, skla a betonu. Stavby, pod nimiž je podepsán, jsou obecně pozitivně přijímány také proto, že podporují přirozenou potřebu zachovat v nově vznikajících budovách „kořeny“, tradici místa, genius loci, současně však obsahují moderní prvky, jejichž prostřednictvím se pojí s budoucností. Mají nejen charakteristický fyzický vzhled, ale i specifickou duši. Je to dáno i tím, že po studiích nezačal pracovat ihned v ateliéru, ale 10 let se pohyboval v terénu po stavbách, aby si „osahal život“ - tradiční čínské techniky i ateliéry. Později založil se svou ženou architektonické studio, které nazval „Amatérské“ pro vyjádření snahy a ochoty uplatnit v projektech kromě osvědčených postupů a myšlenek i spontaneitu a chuť experimentovat.
Jinhua, Čína (2003 - 2006)
Pro inspiraci…
Pozornost odborné veřejnosti vyvolaly jím navržené budovy vysokoškolských kampusů, knihoven, muzeí i obytných domů, jež byly realizovány v Číně. Patří sem například Knihovna Wenzheng College, Universita Suzhou, Čína (1999 - 2000); Muzeum současného umění, Ningbo, Čína (2001 - 2005); Pět „rozptýlených“ domů, Ningbo, Čína (2003 - 2006); Xiangshan Campus, Čínská akademie umění Hangzhou, Čína (2007); „Keramický dům“, Jinhua, Čína (2003 - 2006); Vertical Courtyard Apartments v Hangzhou, Čína (2007) – tato stavba získala německé ocenění Highrise Award, Muzeum historie v Ningbo, Čína (2003 - 2008); Výstavní síň Imperial v ulicích jižní písňové dynastie, Hangzhou, Čína (2009).
Čínská akademie umění Hangzhou, Čína (2007)
Foto: www.inhabitat.com, www.architecture.about.com