Když na nás něco leze, kapeme citron do čaje a dopujeme se pomeranči, grapefruity, mandarinkami nebo třeba pomely. Vnímáme je jako super zdroj vitaminu C. Víte ale, že je dost potravin bohatších na céčko? A že někteří odborníci nedoporučují jíst citrusy v zimě?

Pamětníci si jistě vybaví, jakou radost vzbuzovala mikulášská nadílka v podobě mandarinek nebo kubánských pomerančů. Tradice přidat 5. prosince do pytlíčku za okno pro hodné dětičky mandarinku přetrvává do dneška, i když už to není žádná vzácnost a přestože v obchodech najdeme v zimě jahody nebo maliny a téměř jakoukoli exotiku.

Z těch dob rovněž zůstává povědomí, že v chladných měsících je nejlepší cestou pro doplňování tolik potřebného vitaminu C vymačkaná šťáva z hromady pomerančů nebo popíjení vody ochucené citronem. Není to tak úplně pravda.

Prevence Alzheimerovy nemoci?

„Citrusy mají celou škálu pozitivních účinků na naše zdraví. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a antioxidantů. Obsahují velké množství vitaminu C, který pomáhá posilovat imunitu a mimo jiné také přispívá k tvorbě kolagenu, a tím podporuje pevnost a pružnost pokožky,“ vyzdvihuje působení exotického ovoce na náš organismus nutriční terapeutka Mgr. Dagmar Mušková (www.pribehkalorie.cz). Dodává, že céčko také pomáhá při vstřebávání železa, což ocení lidé léčící se s chudokrevností.

Citrusových plodů se podle ní nemusíme bát ani při hubnutí. „Díky vysokému podílu vody a vlákniny rychle vyvolávají pocit sytosti a snižují pocit hladu. Vláknina také pozitivně ovlivňuje hodnoty cholesterolu,“ pokračuje ve výčtu plusů a doplňuje, že v závěrech některých odborných studií se objevují zmínky o tom, že se citrusy mohou podílet na prevenci Alzheimerovy choroby, a dokonce i některých druhů rakoviny. „Je to z důvodu obsahu flavonoidů a antioxidantů, na které jsou citrusové plody bohaté,“ objasňuje.

Rádce do obchodu

Rádce do obchodu

  • Nekupujte citrusové plody ve venkovních stáncích, pokud teplota klesá k nule. Jakmile namrznou, budou chutnat příliš kysele nebo hořce. Navíc mohou začít hnít.
  • Rovněž nedávejte do nákupního košíku plody, u nichž se kůra uvolňuje od dužniny. Znamená to, že jsou už moc zralé a budou málo šťavnaté.
  • Pokud chcete použít kůru do těsta, raději sáhněte po bio ovoci. U běžných plodů je chemicky ošetřena.

Zároveň ovšem Dagmar Mušková připomíná, že konzumace většího množství může zatížit a podráždit zažívací trakt. „U pacientů se střevními záněty (Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou) tak může dojít ke zhoršení jejich obtíží,“ varuje, a doporučuje proto v době, kdy je onemocnění aktivní, citrusové ovoce do jídelníčku raději nezařazovat.

Samozřejmě by se těmto plodům měli vyhnout lidé s prokázanou alergií na ně. Problémy mohou pociťovat i lidé trpící atopickým ekzémem – kyselé může jejich obtíže zhoršovat.

Kam se hrabou na šípek!

Celostní terapeutka a výživová poradkyně léčivou stravou Nicole Lukášková, Ph.D. (www.zdravesnicole.cz), navíc upozorňuje, že cílem energetické povahy citrusových plodů je ochladit tělo lidí žijících v horkých pásmech, odkud pocházejí. „A to je opak toho, co v zimě potřebujeme my. V chladných měsících potřebujeme zahřát, chránit si vnitřní teplo a energii,“ zdůvodňuje svůj pohled na konzumaci citrusů v zimě.

Jak dále říká, obsahují sice vitamin C, jenž je důležitý pro mnoho funkcí v těle od imunity a vitálnosti přes protizánětlivost až po protinádorovou prevenci, ale céčko v těchto plodech rychle oxiduje a jeho dlouhou přepravou a dozráváním utržených nezralých plodů se obsah vitaminu rychle snižuje.

„V celkovém působení pak obsah vitaminu C nevyváží negativní dopad konzumace citrusů v zimě,“ je přesvědčena Nicole Lukášková, podle níž je důležité spíše než dílčí složky řešit, jak strava působí na celé tělo jako systém, tedy tělesně, mentálně i duševně. Ve své knize Jak posílit imunitu za 90 dní předkládá praktický návod na podporu kvality trávení – nikoli střev, kam se problém často už jen přesouvá, ale posílení i vrchní části trávení.

Ostatně není pravdivé panující přesvědčení, že citrony, pomeranče a spol. obsahují nejvíc vitaminu C! Uvádí se, že ve 100 g se nachází cca 50 mg céčka. Ovšem taková červená paprika ho má ve stejném množství až 190 mg, rybíz 166, brokolice 114, květák 67, hlávkové zelí 52… Doporučená denní dávka je přitom 75 mg.

Můžeme tedy jíst plodiny jako naši předci, kteří exotické šťavnaté ovoce neznali, a budeme mít dostatek vitaminu nutného pro dobrou imunitu. Nicole Lukášková „vypichuje“ pažitku, zelí a kapustu a připomíná, že osvědčeným zdrojem je také zelenina kvašená.

Největší zásobárnu máme dokonce k dispozici zdarma a v podstatě u nosu. Rekordmanem je totiž „obyčejný“ šípek: obsahuje až 740 mg céčka ve 100 g! Jen pozor, pokud z něj chceme připravit čaj, nezaléváme plody vroucí vodou, maximum vitaminu zachováme, pokud je necháme přes noc louhovat ve studené vodě. Nebo je můžeme naložit do medu. Při podzimní procházce se vyplatí nasbírat i kuličky rakytníku, které můžeme rovnou dávat do pusy. Ten se totiž řadí hned na druhou příčku.

S léky vždycky pozor

I u citrusů je samozřejmě nejvhodnější z hlediska zachování maxima zdraví prospěšných látek konzumace za syrova. „Z mého pohledu je doporučuji jíst určitě v syrovém stavu bez jakýchkoliv úprav. Citrusy mají velkou výhodu, že je většinou stačí pouze oloupat a ihned konzumovat,“ říká Dagmar Mušková a pokračuje, že z jejího pohledu je určitě mnohem lepší pravidelně konzumovat citrusové plody v přírodní formě než ovoce nahrazovat například džusy. „Ty obsahují velké množství jednoduchých cukrů, což může být problematické jak pro děti, tak i dospělé,“ dodává.

Ovšem ládovat se citrusy od rána do večera není správné. „Určitě bych se vyvarovala jakýchkoliv extrémů. Důležité je mít stravu pestrou a co nejméně průmyslově zpracovanou,“ zmiňuje to, co v poslední době odborníci na výživu pořád zdůrazňují. „Samozřejmě stále bychom měli mít na paměti pravidlo ‚všeho s mírou‘. Třeba kyselé džusy nebo příliš koncentrovaná voda s citronem mohou negativně působit na zubní sklovinu,“ varuje.

Stomatologové doporučují po konzumaci čehokoli kyselého (tedy i jablka) počkat s čištěním zubů minimálně 30 minut. Ideální je si bezprostředně vypláchnout ústa vodou. A už vůbec se nevyplatí zkoušet domáckou metodu vybělení chrupu směsí z jedlé sody a citronové šťávy. Klidně jen jedno jediné použití může zuby nevratně poškodit!

Dagmar Mušková ještě nabádá k tomu, abychom důkladně četli příbalové letáky léků, které užíváme. „Například grapefruit může negativně ovlivnit působení některých léčiv,“ upozorňuje. Pozor by si měly dávat zejména osoby užívající přípravky ke snížení cholesterolu, ale i třeba antibiotika.

Zázrak to není, ale proč ne

Velký hit na internetu, který propagují influenceři a hollywoodské celebrity, je sklenka vody s citronovou šťávou po ránu. Má to být lék téměř na cokoli, který zvedne náladu, rozproudí metabolismus, odbourá tuky, urychlí hubnutí atd. Jak to tak bývá, citronová voda není zázrak, nicméně pokud někomu chutná, a navíc mu pomůže dodržovat pitný režim, proč ne (ovšem zuby si pro jistotu vyčistěte před tím).

„Raději než citron ráno zařazuji teplou vodu se lžičkou umeocta,“ svěřuje se Nicole Lukášková, podle níž je jeho přínos v tom, že svou povahou působí vysoce zásadotvorně a z celostního pohledu snižuje překyselení. „Díky tomu působí jako skvělá vzpruha, odstraňuje pocit únavy a pomáhá při jakýchkoli stavech slabosti zažívání,“ uvádí mj. ve své kuchařce Snídaně pro celodenní pohodu, která vyšla před pár dny.

Mít doma citrusy se ale vždy vyplatí. Citronovou šťávou a kůrou báječně ochutíme těsto, pár kapek z limetky vyzdvihne chuť karibských koktejlů i nealkoholických nápojů, kůra pomeranče nebo mandarinky nahradí bytový parfém… Možností je nepřeberně.

Zdroj: Týdeník Květy