Neodolali jste a koupili si malinkaté mističky, tácky, oválné misky i porcelánové krabičky s několika přihrádkami? A teprve dodatečně přemýšlíte, co v nich budete servírovat? Nemusíte do nich sypat jenom oříšky, mandle a buráky, dají se naplnit lahodnými pomazánkami a saláty z cizrny.
Libanonské bufety a bistra jsou stále více v obležení. Výrazná chuť a přitažlivá vůně pokrmů mají jeden docela obyčejný základ – cizrnu neboli římský hrách. Luštěninu široce rozšířenou v kuchyni orientální. Dělají z ní tady fritované kuličky, známý falafel. Z arabské kuchyně vzešla i zřejmě nejpopulárnější podoba cizrny – studená hebká kaše hummus, kde harmonický chuťový akord dotváří citronová šťáva, sezam, česnek a máta. V takovém bistru se můžeme inspirovat a naučit se připravovat tuto luštěninu i doma.
Domácí variace Cizrna obsahuje hodně sacharidů, bílkovin i zdravé vlákniny, dále železo, vápník a důležité nenasycené mastné kyseliny. Co do sytosti nahradí maso nebo jiný hlavní chod.
Zrna cizrny koupíme v sáčku vysušená, malá a tvrdá jako broky. Namočením za pár hodin změknou a nabobtnají. Necháme-li ji ve vodě ještě déle, naklíčí. Tím se výrazně zvýší její nutriční hodnota. Vařená a sterilovaná cizrna 
obsahuje mnohem méně vitamínů než syrová, respektive naklíčená. Zkusme proto co nejvíce jídel připravovat právě z ní. Zrna můžeme nechat v celku a připravit z nich salát doplněný třeba ještě rajčetem nebo brokolicí. Kromě salátu vyzkoušejte pomazánky (k tomu účelu cizrnu rozmixujte) a polévky. Podle španělské kuchařky si můžeme připravit tamní specialitu – cizrnovou polévku garbanzo. Cizrna se vůbec hojně používá právě také ve středomořské kuchyni.
Protože chléb pita je už také běžně na trhu, z nasekané nebo rozmixované cizrny lehce připravíme náplň. Stačí ochutit zelenou petrželkou, římským kmínem nebo čubricou, osolit a přilít trochu olivového oleje. Dochucení cizrny ale můžeme vyzkoušet a obměňovat podle svého gusta – přidat lze celou škálu bylinek i domácího a orientálního koření.
-ag- Foto: http://www.isifa.com/