Problém s počasím
Anglická zahrada po česku?
Ano, ale s jistými kompromisy. Můžeme se inspirovat kompozičním řešením, do českých zahrad lze také zakomponovat trvalková rabata, která vytvářela již Gertrude Jekyll, ale i sebelepší „kopie“ anglické zahrady bude vždy něco postrádat, přesto není třeba zoufat.
Anglickým zahradníkům hrají do karet především klimatické podmínky. Právě v tomto bodě se s českým prostředím výrazně rozcházíme. Vaše sny o zahradě inspirované Anglií mohou zhatit tuhé zimy bez sněhové pokrývky a především suché horké léto. V posledních letech zeleni příliš nesvědčí ani čím dál tím kratší průběh jara. Zima nám de facto přejde mnohdy do letního počasí, které je právě typické nedostatkem srážek a vyššími teplotami. Jistě vás napadne, že se nedostatek atmosférických srážek během sezony dá dohnat dodatečnou zálivkou. Jistě to v některých případech bude i stačit, ale vody stále ubývá a je třeba s ní zacházet ohleduplně. Nehledě na to, že perfektní trávník, tedy hustý sytě zelený pažit, jak ho možná znáte právě z britského prostředí, vyžaduje i něco trochu navíc než jen zálivku. V Anglii se totiž rozprší klidně i několikrát za den, takže vegetace dostává bohatý přísun vody ke kořenům, ale své odvede také poměrně vysoká vzdušná vlhkost.
Zahrady bez hranic
Pokud se vydáte pro inspiraci do Anglie, jistě vás na první pohled zaujme absence klasických typů oplocení, která znáte z naší země. S betonovými prefabrikáty nebo s pletivem se jen tak nesetkáte. Oplocení je většinou řešeno kamennou zídkou, dřevěnými latěmi, které umožňují výhledy do i ze zahrady, nebo oplocení zcela chybí a supluje ho přirozený terén. U šlechtických sídel pak byly vytvářeny příkopy Ha-Ha. Jedná se o příkop ze strany od zahrady kolmý, zatímco směrem do krajiny má svahy již pozvolné. To chytří zahradníci mysleli na divokou zvěř, která se v příkopu octla, aby zase mohla vystoupit a pokračovat dál na pastviny nebo do lesů. Tato forma „oplocení“ nebyla z dálky zřejmá, takže nerušila působnost kompozice a navíc zahradu i celkově zvětšovala, proto můžete mít z anglických zahrad u šlechtických sídel pocit, že jsou nekonečné.
Organické propojení s okolím
Důležitým prvkem jsou tvarované dřeviny
Když se řekne anglická zahrada, jistě každého hned napadne perfektní, nízce sečený trávník, ale tento styl zahrad spočívá i v jiných prvcích. V první řadě je na místě zmínit propracovaný koncept, díky němuž nelze zahradu shlédnout celou z jediného místa na pozemku. Koncept bývá většinou dělen do různých tematických celků, které se liší nejen užitkovou náplní, ale také estetickým pojetím. Stejně tak bychom při tvorbě zahrady měli více dbát na vzájemné soužití zahrady i samotného domu. Oba celky by se měly v první řadě organicky propojit, přeci jenom je bude užívat stejný majitel. Mnohdy při tvorbě zahrady také zapomínáme, že by kompozice měla do jisté míry ctít okolí, zvláště pokud jsou z ní výhledy do lesnaté krajiny.
Zahrada krásná po celý rok
Tip redakce
Pojetí anglické zahrady rozhodně nekoresponduje s tím, na co jsme zvyklí u zahrad českých, tedy s výsadbami situovanými po obvodu pozemku, zatímco střed tvoří trávník. Správně vytvořenou zahradu nelze shlédnout z jednoho bodu pozemku. Na každém kroku pak čeká překvapení v podobě dalšího odlišně laděného prostoru.
Ano, taková přesně anglická zahrada je. Kromě trvalkových záhonů ji hojně doplňuje také tvarovaná zeleň v podobě živých stěn a plotů. Stálezelené nízké živé plůtky jsou zde často používány coby obruba okrasných i zeleninových záhonů. V tomto bodě se opět s českou zahradou rozcházíme. Máme totiž hluboce zažité, že užitková zahrada slouží pouze k užitku, ale pokud na ní nebojujete s každým metrem čtverečním a místa máte dostatek, pak zauvažujte i nad tím, jestli by si zeleninové záhony také nezasloužily stálezelenou zeleň, která některé z nich orámuje. Na vás pak bude pouze změna osázení uprostřed záhonů, kde lze podle zvyku střídat plodiny. V Anglii se nejčastěji v živých plotech setkáme s dlouhověkým tisem červeným (Taxus baccata), který je sice typický pomalým růstem, ale snese i hluboké zmlazení, což se nedá říci o každém druhu dřeviny vhodném pro založení živého plotu. Nízké živé ploty se pak zakládají ze zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens), který obstojně snáší i naše zimy.
Záhony jako od malíře
Trvalkové záhony v anglických zahradách mnohdy připomínají spíše malířské plátno než klasické rabato. Zahradní architekti tato rabata vytvářejí tak, aby druhy v nich vysazené svým kvetením na sebe navazovaly. Pak se nestane, aby některý týden ve výsadbě nic nekvetlo. Stejně tak se dbá na to, aby byly rostliny zajímavé nejen barvou či tvarem květů, ale také olistěním, případně plody. Anglická rabata se zakládají buď v ploše, nebo u vyšší stěny, takže jsou určeny pro pohled z určité strany. Rabata posazená do volné plochy mívají vyvýšený střed, což znamená, že nejvyšší druhy rostlin jsou vysazeny uprostřed a směrem k okrajům se sortiment snižuje. Rabato u stěny, tedy třeba u živého plotu, který tvoří neutrální pozadí pestrého záhonu, pak mají nejvyšší rostliny vysazeny v zadní části, sortiment se pak snižuje směrem k pohledové zóně. V trvalkových záhonech mívají angličtí mistři zahradní tvorby mnohdy zakomponovány anglické růže nebo různé druhy pěnišníků či azalek, jak to měla ve zvyku také věhlasná Gertrude Jekyll.
CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 8/18. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne-casopisu@vlmedia.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 272 015 015. Je tu možnost i elektronického předplatného pro vaše mobilní telefony, počítače či tablety.
