Může pro nás být překvapením, že přírodními toxiny jsou více ohroženi vegetariáni a vegani než „masožravci“. Různé přirozené škodlivé látky se totiž v mase zachytí, a tak jsou živočišné potraviny vlastně bezpečnější.

S jakými látkami se běžně setkáváme a jak se s nimi vypořádat? Tak například: brambory teď zjara obsahují více solaninu, jehož se snadno zbavíme odstraněním klíčků. Žampiony obsahují agaritin. V pěstovaných je ho méně než v těch z lesa, ale i tak by konzumace žampionů měla být střídmá. Lesní houby zase obecně rády kumulují těžké kovy a izotopy, takže smaženici také s mírou. Pozor na lektiny, které jsou obsaženy ve fazolích, nikoli však v důkladně uvařených. Našemu jídelníčku prospěje, když vyřadíme limonády s chininem. Omezit můžeme klidně i hořké mandle, obsahující amygdalin i kofein.

Co dělat?

Nejspíš to děláte správně, ale není na škodu si některé zásady zopakovat. Pestrá strava je základ. V malém množství nám přírodní toxiny neublíží. Když se řekne dodržování technologických postupů, tak to zní škrobeně. V kuchyni to znamená, že každá potravina si žádá své vlastní zacházení. Používáme-li například syrové ovoce, měli bychom pracovat rychle. Nemělo by se louhovat ve vodě ani nechávat na vzduchu, kde oxiduje. A konečně to nejtěžší na konec. Měli bychom používat jen potraviny ze známých zdrojů.

ČTĚTE TAKÉ:

Rizika a klady

Syrové potraviny, myslí se především ovoce a zelenina, mají své blahodárné účinky. Protože nepodléhají tepelné úpravě, ztrácejí jen minimum živin. Často nám připadá, že lépe chutnají. A rozhodně v nich nenajdeme toxiny, které vznikají při vysokých teplotách – při smažení nebo grilování. Na druhou stranu v sobě nesou riziko vyšší pravděpodobnosti kontaminace mikroby. Živiny v nich obsažené jsou obtížněji využitelné a zároveň jsou pro náš chrup i trávicí soustavu větší zátěží než potraviny tepelně upravené. Pořádně vařit bychom rozhodně měli obilniny, luštěniny, brambory a houby. O tom, jak může tepelná úprava naopak uškodit, bude řeč příště.