Tahanice kolem téhle daně by vydaly na mnohostránkovou knihu. Výsledkem je však konečně zákon, který něco málo daňovým poplatníkům ulehčil. I když...
Pomýlení v názvu
Máme tady daň z nabytí nemovitostí, která dostala nový název pro to, že se plánovalo, že platit ji bude osoba kupující. To se však nestalo. Takže daň z nabytí nemovitostí zůstala, ale platí ji opět prodávající. Trochu nelogické, ale Kocourkov, který kolem toho byl postavený předtím, byl mnohem horší.
Každopádně se celý proces výrazně zjednodušil. Například do teď musel být na každou nabytou nemovitost odhad. Ten se srovnával s prodejní cenou. Z vyšší částky se pak platila daň. Nově žádný odhad být nemusí. Srovnává se prodejní cena s cenou místně obvyklou, tedy podle přesné terminologie – cenou směrnou. Tu určuje finanční úřad. Opět z hodnoty vyšší pak určuje FÚ daňový základ. Ale pozor! Směrná cena není základ jako celek. Jde jen o ¾ této částky, protože by se na některých místech republiky (centra měst apod.) staly nemovitosti neúměrně drahé jen kvůli daním.
Kdo si myslí, že se mu vyplatí znalecký posudek, ten si ho může nechat vypracovat a FÚ se jím bude řídit. Opět jako základ daně vezme ¾hodnotu její výše.
Daň opět dělá čtyři procenta z této částky.
Ulehčí se manželům i stavebníkům
Daň z nabytí nemovitostí se nově nebude muset platit u novostaveb. Chce se tímto krokem podporovat stavebnictví. A to nejen jako pro developery, ale i pro soukromé osoby. Další výhodou nového zákona je přiznání daně z nabytí nemovitostí tam, kde byly ve společném jmění manželů. Dosud musel každý z nich podat vlastní daňové přiznání – nově jim bude stačit jedno společné.
Na závěr jedna perlička: Formuláře na podání daně stále nejsou k dispozici. Bohužel se tak dlouho nad problémem debatovalo a schvalovalo, až se zdržel i tisk. Snad by měly být k dispozici v únoru.