Předběžné šetření: Jak dlouho trvá a co vás čeká

Zhruba 14 dní po úmrtí obdrží notář soudní pověření a spis, nastává předběžné šetření. K němu je předvolaná osoba obeznámená s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého. Tou je nejčastěji osoba, která se postarala o pohřeb. S tímto člověkem notář sepíše protokol o předběžném šetření, který obsahuje všechny informace o zesnulé osobě: Rodinný stav, údaje o dětech, rodičích, počet sňatků atd. Samozřejmě pouze za předpokladu, že tyto informace znáte. Předběžné šetření většinou trvá 2 až 3 měsíce a notář v něm má spoustu úkolů.

  • V Centrální evidenci obyvatel si ověřuje okruh dědiců
  • Na katastru nemovitostí zjišťuje případné nemovitosti zesnulého
  • Od bank a pojišťoven zjišťuje informace o zůstatcích na účtech a pojistkách
  • Česká správa sociálního zabezpečení dokládá výplatu důchodu
  • Dále prověřuje obchodní a živnostenský rejstřík a depozitář cenných papírů
Pokud jste osobou, kterou notář kontaktuje ohledně předběžného šetření, připravte si s sebou následující: Občanský průkaz, seznam potenciálních dědiců, závěť (pokud nějaká existuje), veškeré dokumenty, které u zesnulého najdete (může to být nájemní smlouva nebo vlastnické listiny k nemovitostem, smlouvy o dodávkách energií, velký technický průkaz od vozidel atd.).

Závěť a kdo dědí, když žádná není

Závěť je často opomíjená, přitom je to elegantní způsob, jak odkázat svůj majetek tomu, komu chcete. Ze statistiky z roku 2019 vyplynulo, že ji měl sepsanou jen každý dvanáctý člověk nad padesát let. Závěť je definovaná jako jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně ustanoví jednu nebo více osob za své dědice.

Podle zákona musí mít závěť písemnou formu a nejčastěji se tak děje ve formě veřejné listiny neboli notářským zápisem. Částka za sepsání závěti u notáře je stanovena vyhláškou ministerstva spravedlnosti na 1 500 Kč. Závěť má přednost před děděním ze zákona.

Pokud po sobě zesnulý žádnou závěť nezanechal, dědictví se provádí dle zákona:

1. třída: V první třídě dědí děti zůstavitele, každé z nich rovným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným podílem jeho děti.

2. třída: Pokud nedědí potomci, dědictví připadne manželovi/manželce, zůstavitelovým rodičům nebo těm, kdo se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí žili ve společné domácnosti.

3. třída: V této třídě dědí sourozenci zůstavitele, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti.

4. třída: Pokud nedědí sourozenci zůstavitele, dědictví si mezi sebou rovným dílem rozdělí prarodiče zůstavitele.

5. třída: Na řadu přichází jako dědicové prarodiče rodičů zůstavitele.

6. a další třídy: V této třídě dědí děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele.

Oceňování majetku

Když jsou známí dědicové, přichází na řadu ocenění majetku a vyčíslení veškerých dluhů (spotřebitelské úvěry, hypotéka, leasing, nebankovní půjčky, pokuty za nezaplacené energie…). Všechny tyto skutečnosti se v podobě aktiv a pasiv vyčíslují k datu úmrtí. U majetku se zjistí jeho obvyklá cena, za kterou by bylo možné věci nebo nemovitosti prodat.

Provádí se odhad nemovitosti, vozidla, movitého majetku (domácí zařízení, elektrospotřebiče, elektronika…) a v případě, že byl zesnulý podnikatel, tak i podniků. Ocenění nejčastěji provádí znalec, kterého vybere notář. Odhad nemovitosti se vám pak může hodit například při prodeji zděděné nemovitosti. Následně dědici podepíšou prohlášení dědiců, které obsahuje seznam pozůstalostního majetku (neboli soupis pozůstalosti).

Konečné jednání

Konečné jednání se koná ve chvíli, kdy má notář veškeré podklady a informace, které se s dědictvím pojí. Na konečné jednání jsou předvoláni všichni, kterých se dědictví týká nebo jsou možní potenciální dědicové.

Na konečném jednání notář poučí dědice o tom, že mají právo dědictví odmítnout, a také že spolu s dědictvím přebírají i případné dluhy, které se s ním pojí. Lhůta pro odmítnutí či přijmutí dědictví je měsíc, pokud však dědic žije trvale v zahraničí, lhůta se prodlužuje na tři měsíce.

Poté následuje už jen uzavření dohody o vypořádání dědictví mezi jednotlivými dědici. U toho musí být přítomni nejen dědicové, ale i notář, který dohodu schválí. Tímto posledním krokem je dědické řízení ukončeno.