Plyn oxid uhelnatý se tvoří při nedostačujícím spalování fosilních paliv, například zemního plynu, dřeva nebo uhlí. Dům s průtokovým ohřívačem vody nebo plynovým kotlem je častým místem výskytu. Ale i krb nebo kamna mohou být zdrojem, pokud dřevo špatně hoří a není dostatečné větrání. Zejména v létě, kdy komíny nemají dostatečný tah kvůli vysokým teplotám, hrozí otravy.
Význam detektoru oxidu uhelnatého
Detektor je jediným způsobem, jak rychle detekovat nebezpečně vysokou koncentraci tohoto plynu. Při otravě může člověk rychle upadnout do bezvědomí. Detektor oxidu uhelnatého je cenově dostupný (400 až 2 500 Kč) a poměrně snadno vám může zachránit život. Je doporučený pro domy s plynovými spotřebiči, kamny a krbem.
Jak rozumět detektorům kouře a oxidu uhelnatého:
Výběr a typy detektorů
Detektory oxidu uhelnatého vás upozorní zvukem na zvýšenou koncentraci plynu. Měly by mít dobrý displej k monitorování koncentrace a tlačítko pro testování. Na trhu jsou modely napájené bateriemi či zásuvkou, přičemž modely ze zásuvky by měly mít záložní baterii. Některé detektory mohou detekovat i jiné plyny, například zemní plyn.
Umístění detektoru je klíčové
Detektor by měl být instalován v místnostech s potenciálním rizikem, jako je místnost s kotlem nebo ložnice. Oxid uhelnatý se rovnoměrně rozptyluje, ale v počáteční fázi se vznáší vzhůru. Přístroj nesmí být příliš blízko ani daleko od zdroje a měl by být mimo dosah překážek.
Pravidelná kontrola zařízení je nezbytná
Kromě instalace detektoru je nezbytné pravidelně kontrolovat a udržovat všechny plynové spotřebiče a komíny. Vždy využijte služeb odborníků a kontroly provádějte alespoň jednou ročně. V některých případech je taková kontrola povinná.
Zdroj: thespruce.com, nfpa.org
