Když si tedy sečteme jedna a jedna neboli když spojíme předchozí dvě věty, vychází nám, že dítěti v koupelně hrozí neustálé potenciální nebezpečí. A to dětem každého věku; bohužel se utopily v poloprázdné vaně i děti starší patnácti let...

Koupelna - to je kombinace mokrých a kluzkých povrchů, přítomnost chemikálií, vody, horké vody a případně horké páry a k tomu všemu ještě spojení elektrických spotřebičů ve vlhkém prostředí. Zkrátka nebezpečí tady číhá víc než dost.

Děti a voda

První riziko představuje voda - pro děti jedna velká zábava, pro dospělé často noční můra. Nebezpečí utopení je stálé, a proto nelze nechat dítě koupat se bez dohledu. Ty menší nespouštíme z očí ani na vteřinu a starší necháme třeba ve vaně zpívat. Ať než se vykoupou hezky přezpívají třeba všechno, co umějí. Je to směšné, ale bezpečné. Rozhodně je nenecháme zavřené v koupelně a nesedneme si k hlasitě řvoucí televizi.

Zákeřné opaření

Je možná pořád ještě málo známo, že teplota, která nespálí dospělého, je pro jemnou dětskou kůži nebezpečná, často doslova smrtelně - proto známe případy fatálních opařenin. Pozor na nastavení teploty vody v bojlerech! Raději volíme režim "economy", případně investujeme do moderních mísicích baterií.

Karma - slovo se smutnou pověstí

Špatně fungující, nevyčištěná, nezrevidovaná karma je důvodem smrti mnoha dětí ročně. Je to vůbec jeden z nejzákeřnějších koupelnových předmětů. Spaliny neprocházejí ucpaným komínem, ale vracejí se dovnitř, a pokud dítě nehlídáme, neštěstí se může stát velmi rychle.

Chemické přípravky mimo dosah!

Chemikálie skladujeme v původních obalech, nejlépe s dětskou pojistkou. A pamatujeme si, že dětská pojistka je k ničemu, pokud necháme obal nedovřený. Silné chemikálie - odmašťující, leptající a podobně. Skladujeme je tedy odděleně: ne v koupelně na zemi, ale v komoře vysoko z dosahu dětí. I když tam nebudou tak "při ruce". Není třeba dodávat, že nikdy chemické prostředky nepřeléváme do nepůvodních obalů a už nikdy ne do obalů od nápojů - takový oranžový detergent na mytí dlaždic nebo jar (a to ještě v lepším případě) v lahvi od oranžády může být příkladem, že u malého dítěte může k záměně dojít velmi rychle.

Z dekorativní kosmetiky v koupelně dáme velký pozor na uložení odlakovačů a změkčovačů nehtů - jsou na nich varovné nápisy, že mohou způsobit oslepnutí.

Pády na tvrdé a jak předejít nejen jim

Pád na mokrou podlahu po předchozím uklouznutí také není radno brát na lehkou váhu. Hlídání je tady samozřejmě nezbytné, ale pasivní bezpečí také - vždyť hlídat dítě v prostředí plném nástrah je vyčerpávající. Dlažba nebo jiný povrch podlahy musí být bezpodmínečně naprosto bezpečný, nesmekavý. Dno sprchových vaniček a vany chráníme speciálními protismykovými koberečky. Ty musíme ale z podlážky často odstraňovat, čistit, desinfikovat, protože v horkém prostředí se na nich zespodu zachytává špína, bují bakterie a při zhoršené hygieně se mohou objevit i řasy. Koupelnový nábytek musí být odolný, stabilní a musí pevně stát na podlaze. Nelze zde akceptovat žádné mobilní stolky a podobně.

Aby elektřina nebyla hrozbou

Malé dítě opět musíme při koupání stále hlídat, a přitom mu vštěpovat správné návyky. Prvním správným návykem je vyvarovat se používání fénu poblíž vody. Samozřejmě je nezbytné mít odpovídající jištění koupelnových zásuvek. Také světlo na zrcadle (nebo jinde, kam menší dítě dosáhne) musí být opět jištěné, zásadně osazujeme jen svítidla do koupelny určená.

Nic se nemá přehánět, ale podceňování rovněž není namístě.

-ag-Foto: www.profimedia.cz