Valašsko patří k oblastem s tradiční lidovou kulturou, jejíž tradice sahá stovky let do minulosti. Významným způsobem se tady zapsal slovenský architekt Dušan Jurkovič: zveme vás na Pustevny, které doplňuje nedaleký skanzen, socha Radegasta, kaple a sousoší slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Nejen v Jurkovičových stavbách se odrážejí silná lidová tradice a folklór. Nyní areál staveb na Pustevnách tvoří objekty Libušín, Maměnka, Pustevenka a Valašská zvonice. V roce 1999 byla dokončena rekonstrukce objektů Libušín a Valašská zvonice a v roce 2003 byl po rekonstrukci uveden do provozu i hotel Maměnka.

Pro pochopení staveb slovenského architekta Dušana Jurkoviče má svou roli anglické Arts & Crafts. Hnutí, které vzniklo v šedesátých letech 19. století a jež založili především William Morris a John Ruskin, kteří formulovali program reagující na bouřlivý rozvoj anglického průmyslu a tehdejší strojové výroby. Leitmotivem hnutí se stal romanticky podbarvený návrat k tradiční řemeslné výrobě, důraz na kvalitní design a ruční práci. Na Valašsku pak Jurkovičova architektura, která nepřehlédnutelným způsobem proměnila místní architekturu. Jeho soubor staveb na Pustevnách v sobě originálním způsobem spojil myšlenky hnutí Arts & Crafts s místními folklórními motivy a nastupující secesí.

Architekt dřeva

Dušan Jurkovič (1868-1947) bývá někdy označován za „básníka dřeva“; za architekta, který dokázal propojit tradiční lidové stavitelství s modernismem. Jurkovičova tvorba se v průběhu let měnila, jeho soubor staveb na Pustevnách, stejně jako exponáty na národopisných výstavách spadají do raného období, nejvíce inspirovaného právě lidovým uměním. Jurkovič nejprve vystudoval stavitelství ve Vídni, mimo jiné u Camilla Sitteho. Po krátké praxi u slovenského architekta Blažeje Bully nastoupil v roce 1889 jako jedenadvacetiletý do vsetínské architektonické kanceláře Michala Urbánka. Na mladého Jurkoviče měl vliv nejen Bulla, který se v osmdesátých letech snažil vytvořit slovenský národní styl, ale také sílící národní povědomí konce 19. století, především Zemská jubilejní výstava v roce 1891. O čtyři roky později Jurkovič s Urbánkem pro pražskou Národopisnou výstavu vytvořili celou valašskou vesnici. Valašská dědina, která byla představena v Praze v roce 1895 při příležitosti konání Národní výstavy českoslovanské, měla obrovský úspěch.

Pustevny

V roce 1897 se jeden z nejstarších turistických spolků v českých zemích – Pohorská jednota Radhošť z Frenštátu – rozhodla vybudovat výletní horskou osadu na Pustevnách poblíž Radhoště. Pro tento spolek tady už v roce 1891 přestavěl Starou pustevnu stavitel Alfred Parma. Návrhu staveb na Pustevny předcházel Jurkovičův nerealizovaný návrh dřevěné rozhledny na Brňově u Vsetína (1896). Po několika menších stavbách v regionu to byla Jurkovičova první velká zakázka: Maměnka a Libušín, které zde Dušan Jurkovič navrhl, jsou dřevěné srubové stavby kombinující nastupující secesní sloh s bohatým stylizovaným dekorem. Stavby měly především budit dojem slovanské lidové architektury.

Obnova dřevěných domů

V druhé polovině dvacátého století hrozil dřevěným domům na Pustevnách dvakrát zánik. Poprvé to bylo krátce po druhé světové válce, kdy tehdejší vlastník, turistický spolek Pohorská jednota Radhošť, zvažoval demolici zchátralých objektů. Ke zbourání staveb tehdy nedošlo jen díky zásahu Dušana Jurkoviče. V následujících letech využíval objekty na Pustevnách státní podnik Valašské hotely a restaurace. Počátkem devadesátých let zůstaly Libušín a Maměnka opuštěné a jejich stav stavební úřad označil za havarijní. Poté, co se komplex na Pustevnách dostal do správy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, začalo se s jejich obnovou. Výzdoba i zařízení interiéru byly kompletně restaurovány.

-var-Foto: www.profimedia.cz