Je pro Čechy v souvislosti s bydlením něco typické?

Nerada generalizuju, ale typickým snem Čechů je mít rodinný domek se zahradou. To je ideál, ke kterému hodně lidí vzhlíží, ale často jim nedochází, co všechno to obnáší a že jsou s tím velké starosti. Jeden můj známý si postavil krásný dům kousek za Prahou, se ženou oba dojížděli za prací do města, ale když se jim narodily děti, zjistili, jak obrovskou logistiku to obnáší. Dům nakonec prodali, teď žijí v bytě s terasou v centru Prahy a nemohou si to vynachválit.

Vy jste také žila ve velkém domě, proč jste se přestěhovala do bytu?

U mě změna souvisela s rozvodem. S manželem jsme žili ve velkém přetechnizovaném domě, který měl asi 200 m² a k tomu šestitisícovou zahradu, což obnášelo neskutečně práce. A když začnete extrémně hodně času věnovat domu a přestanete se věnovat vztahu, je to chyba. U nás to skončilo rozvodem, naštěstí děti už byly dospělé a já tehdy řešila, kam půjdu. Ráda cestuju a chtěla jsem malé bydlení, které jednoduše zamknu a odjedu, protože i odjíždět z domu je složitější. Tehdy doma začali mluvit o stavbách z kontejnerů a já navrhla, že do toho půjdeme a rovnou to vyzkouším na sobě.

Kde jste se tehdy kontejnerovými stavbami inspirovali?

Přišla s tím nejstarší dcera Karolína (výtvarnice Karolína Stryková), která tento netradiční trend viděla v Americe. A protože jsme se s bývalým manželem celý život pohybovali v oboru stavebnictví a oba máme rádi nové věci, pustili jsme se do toho. V roce 2017 jsme koupili první kontejnery, vznikly Blokki a první dům, do kterého jsem se nastěhovala. Jsou to dva moduly spojené k sobě, dohromady mají užitnou plochu 52 m² a dnes je z toho naše rodinná lesní chata s půdorysným rozvržením i interiérem navrženým Karolínou.

Jaká byla první noc v novém bydlení?

Úžasná, chata stojí v lese a je hodně vzdálená od lidí, byla jsem nadšená. Žila jsem tam dva roky, ale nakonec jsem se přestěhovala zpátky do města.

Proč?

Protože je to rekreační oblast s travnatou přístupovou cestou společnou pro další chaty. V létě to jde, když ale napadne půl metru sněhu, nedá se prohrnout, tak musíte nechat auto v lese a jít kus pěšky temnou neosvětlenou částí. Je to skvělá lokalita na rekreační chataření, ale nechcete se takhle každý večer vracet z práce z města.

Váš první kontejnerový domek vznikl v roce 2017. Jaké měl provozní mouchy a co jste od té doby změnili?

Blokki se samozřejmě pořád vyvíjejí, ušli jsme od té doby obrovský kus cesty. Na začátku jsme například používali polystyren jako hlavní izolaci, za necelý rok jsme přešli na polyuretanovou stříkanou pěnu, která mnohem lépe izoluje a stačí jí menší vrstva. Změnila se také skladba podlahy. Pracovali jsme s OSB deskami, pak se ale na naší chatě zjistilo, že podlaha vrže, tak jsme přešli na sádrokartonové desky. Od loňska také jinak vyztužujeme konstrukci kontejneru v místech, kde vystřihujeme otvory pro okna a dveře. V interiéru nás brzdily zbytky nosných zdí, nyní výztuže děláme jinak, a interiér je tak čistější.

Jaké jsou nejčastější požadavky klientů na kontejnerovou stavbu?

To se mění podle toho, jaká je doba a co se děje ve společnosti. Když přišel covid, strhl se boom chataření, protože lidé nechtěli být zavření doma. Teď je zase všechno jinak. Dnes stavíme více domků na trvalé bydlení a lidé snižují své nároky, stačí jim menší prostory. Je vidět, že na ně doléhá finanční situace.

Plánovali jste od počátku, že budete stavět nejen chaty, ale i domy pro trvalé bydlení?

Na počátku jsme neměli velké ambice, potřebovali jsme si hlavně vyzkoušet, co jde z kontejnerů dělat, a naším hlavním cílem byly rekreační objekty. Ale spousta rekreačních oblastí je nepřístupná pro velkou techniku, kterou používáme. My každý kontejner vezeme na jednom kamionu, moduly nejdou nijak rozdělit, takže když stavíme dům ze čtyř, vezou ho čtyři auta a k tomu potřebujeme jeřáb. Jenže v odlehlých oblastech často nejsou dobré příjezdové cesty nebo autu brání větve stromů. A tohle je důvod, proč chaty často nemůžeme postavit tam, kde si zákazník přeje. Druhá věc je, že vždycky nejdříve potřebujete někde bydlet, až pak případně řešíte něco na rekreaci, proto teď u nás převažují zákazníci, kteří chtějí domky na trvalé bydlení.

Jak vypadá váš typický zákazník?

Jsou dvě hlavní skupiny. Tou první jsou lidé, kteří řeší svoje první bydlení, ale podobně veliká skupina, možná větší, jsou lidé mojí generace, kteří hledají druhé bydlení. Už mají dospělé děti, najednou žijí sami ve velkém domě a chtějí něco menšího, snadnějšího na údržbu. A protože obvykle mají zkušenost s cihlovým domem, nechtějí ho znovu. Říkají, že stavbě obětovali dva roky, bylo to velmi náročné a chtějí něco jednodušeji realizovatelného. Často také řešíme seniorské bydlení, takzvaný vejminek, kdy chce klient bydlení třeba pro maminku, aby ji měl blízko sebe. V těchto případech je samozřejmě rychlost velmi důležitá, protože je třeba rodinnou situaci vyřešit co nejrychleji.

Jaké technologie dnes lidé nejvíc žádají?

Naše domky pro trvalé bydlení splňují energetickou třídu B a loňskou novinkou je, že jsme schopni nabídnout i dům s rekuperací. Nejobvyklejší kombinací je fotovoltaika, zvýšená izolační vrstva, okna s trojskly a pro lepší komfort ještě podlahové topení a krbová kamna jako sekundární zdroj tepla. Co vzhledem k nedostatku prostoru v modulovém Blokki nelze instalovat, je čerpadlo vzduch-voda. Lidé se také ptají, jestli mohou získat dotace, když si pořídí fotovoltaiku. Bohužel nemohou, protože dotace se obecně vztahují jen na domy starší než dva roky, ne na novostavby.

Jaké jsou náklady na vytápění domku z kontejnerů?

Aktuální údaje po zemětřesení s cenami energií ještě nemáme, ale při těch dřívějších se vytápění domku o třech modulech pohybovalo okolo 25 tisíc včetně daně za celý rok.

Je stavba z kontejneru oproti klasické zděné cenově výhodnější?

Z reakcí klientů víme, že naše řešení není výrazně levnější. Ostatně kdyby bylo, děláme něco špatně, protože když si půjdete koupit jakýkoli dům na klíč, také budete muset zaplatit práci lidí, materiál, administrativu. Totéž je u nás. Ale spíš se pohybujeme v nižší cenové hladině.

Zdena Zlatová

Zdena Zlatová

Dětství strávila na Vysočině, vystudovala v Praze grafickou školu, obor propagační výtvarnictví, pak se vrátila na Vysočinu a nyní žije v Havlíčkově Brodě. Spolu s dnes už bývalým manželem se jako marketingová manažerka pohybovala celý život ve stavebnictví. V roce 2017 začali pod značkou Blokki vyrábět domky z vyřazených lodních kontejnerů. První zkušební si postavila pro sebe.

V čem jsou tedy jeho přednosti?

Je to bezpochyby moderní, atraktivní bydlení, velkou výhodou je rychlost zhotovení, transportovatelnost a možná i to, že lidem předkládáme hotové řešení, protože když máte tisíc možností, je někdy těžké si vybrat. My máme 14 variant, přičemž když nepočítám minimalistické Blokki mini a 1blokki home určené pro jednoho člověka, ve 12 typech našich domků můžete trvale bydlet. A z toho už si většina lidí vybere.

Za jak dlouho domek vznikne?

Záleží na velikosti, ale v průměru za tři měsíce je vyrobený a zkompletovaný. Samozřejmě nějakou dobu trvá příprava, než se domluvíme na všech detailech a na smlouvě, než zpracujeme projektovou dokumentaci, aby úřady mohly domek povolit. Projektant ho musí zakreslit na pozemek a do technické zprávy popsat způsob připojení na sítě, nakládání s dešťovou vodou a podobně. Ale samotná realizace zabere zhruba tři měsíce.

Jak dlouho trvá stavba na místě?

Ta je otázkou týdne až dvou, ale pokud má dům sedlovou střechu, která se montuje až na místě, je to o něco delší. Jakmile jsou na pozemku betonové pilíře, na které se moduly staví, jeden den se v místě objeví jeřáb a kamiony, moduly se na pilíře usadí, spojí se a je hotovo. Je to, jako když stavíte lego. Pak se dodělávají nejrůznějších věci, ale reálně se dá za dva týdny dům předat. A protože stavební proces neprobíhá na pozemku, sousedé mají klid, což je také velký bonus.

Jaká povolení jsou zapotřebí?

Je to různé. Naše Blokki mini je specifické tím, že má jen 25 m² zastavěné plochy, a jsou případy, kdy na něj nemusí být žádné povolení. Pokud ho umisťujete na pozemek, kde už je nějaká jiná budova zapsaná v katastru, třeba stará chalupa, není nutné stavbu nikde ohlašovat. Já ale všem doporučuji, aby předem zašli na obec oznámit, že si dovezou chatu, a aby to sdělili také sousedům.

A pokud se dává na prázdný pozemek?

Máte povinnost to ohlásit. A je na daném stavebním úřadě, co všechno si od vás vyžádá. Každopádně i ty největší Blokki vyřešíte přes stavební ohlášku.

Naše nároky na bydlení se v průběhu života mění, odhadnete, jaké budou v následujících letech trendy?

Společnost je dnes obrovsky různorodá, to se myslím měnit nebude. A to je vlastně trend – nebude tady jedna velká skupina se stejnými požadavky, bude jich tu spousta s velmi odlišnými nároky.


Tento rozhovor vyšel v časopisu DŮM & ZAHRADA 3/23.