Diskuse o této evropské směrnici tu skoro chybí. Anebo je velmi nenápadná. Většina lidí možná ani neví, že něco podobného existuje. Anebo je to ještě jinak: v Česku se přeci předpisy nedodržují a obcházejí, a proto mohou být klidně přísné (viz třicítka na běžných silnicích, padesátka na magistrále).

Přitom již od roku 2018 (za šest let) budou muset všechny nově stavěné veřejné budovy splňovat kritéria „nulové“ potřeby energie na vytápění. A od roku 2020 (za osm let) všechny stavby, tedy i rodinné domy.

Nyní se pracuje na tom, jak tuto směrnici přeložit do českého práva. Výsledek není znám.

Pro nezasvěcené: směrnice je v eurožargonu právní nástroj, jakýsi evropský zákon, který stanovuje určité povinnosti a cíle, kterých musí dosáhnout členské státy EU. A je na jednotlivých státech, jak to konkrétně ve svých zákonech a vyhláškách zařídí.

Bavím se o tomto tématu s odborníky, architekty, stavaři průběžně již delší dobu. A zasvěcení soudí, že v Česku se bude nula rovnat 30 kWh na metr čtvereční vytápěné plochy a rok - tolik má činit maximální přípustná hranice potřeby energie na vytápění. Tedy v českobruselštině 0 = 30.

Všechny domy tedy budou muset být skoro pasivní nebo úspornější než nízkoenergetické, chcete-li. A k tomu patří: řízené větrání s rekuperací tepla, vzduchotěsnost domů, problematičnost krbů a další kontroverzní témata. Většina dnes stavěných domů nebude této směrnici ani zdaleka vyhovovat: mají totiž potřebu více než dvojnásobnou. 80? 100?

V časopise Dům a zahrada se snažíme diskusi o tomto tématu vést. Minimálně ve velkých rozhovorech s osobnostmi architektury a stavebnictví. O pasivních domech mluvil představitel výrobců cihelných bloků architekt Petr Suske a ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. V připravovaných číslech o tématu promluví architekti Ladislav Lábus a Josef Smola...

Ale znáte to, tempo měsíčníku je ale strašně pomalé… Proto bych rád, aby se více diskutovalo tady, na webu. Prostor k tomu je, třeba ZDE.

Foto: archiv Centra pasivního domu, Jaroslav Kvíz