Zelené hnojení je skvělým prostředkem pro ozdravení vyčerpané půdy, chrání ji před větrem a přímým sluncem a slouží také jako mulčovací prostředek. Zamezuje totiž rozšiřování plevele. Květy zeleného hnojiva jsou oblíbeným terčem medonosného hmyzu a po odkvětu celé rostliny posekáte a zaryjete do půdy, kterou pak vyživí.

Jak správně postupovat?

Semena rostlin rozházejte rovnoměrně do okopané a urovnané půdy, zahrňte je jemně hráběmi a pravidelně, ale mírně zalévejte. Je potřeba, aby semena nezaschla, ale vhodnější je kropení, které semena nespláchne jako větší proud vody.

Až rostliny odkvetou, posekejte je a lehce je zapravte do půdy. Je vhodnější je do půdy zapravit lehce motykou nebo rycími vidlemi než je zarývat hluboko rýčem, protože při povrchu se vyskytuje množství mikroorganismů a živočichů, kteří pomohou rostliny rychleji rozložit, aby z nich zemina mohla čerpat potřebné živiny. Kromě toho ve větších hloubkách jsou také uložena semena plevele a hlubokým rytím je dostanete na povrch, kde mohou vyklíčit.

Které rostliny se pro zelené hnojení hodí?

Základním pravidlem je nesít rodově stejné rostliny po sobě na záhon. Naopak půdě svědčí, pokud po sobě střídáte nepříbuzné rostliny. To platí i o pěstování zeleniny na záhonech každým novým rokem.

Velmi oblíbenými jsou bobovité rostliny, jako například bob (zahradní i polní), hrachor, peluška, vikev nebo lupina. Obsahují velké množství vzdušného dusíku, který pomocí tzv. nitrifikačních bakterií žijících v půdě uvolní zpět do zeminy. Je však důležité spolu s těmito rostlinami nepoužívat chemická hnojiva, která účinky nitrifikačních bakterií ničí. Bobovité rostliny je vhodné sít do půdy, kde jste pěstovali listovou, plodovou či brukvovitou zeleninu, ale rozhodně ne tam, kde rostly jiné bobovité rostliny (jako fazole nebo hrách).

Jako zelené hnojení můžete používat také řepku a hořčici (které je vhodné vysít kamkoli kromě záhonů, kde jste předtím pěstovali brukvovitou zeleninu), měsíček lékařský, který pomáhá chránit půdu před háďátky, a navíc jeho květy můžete využít pro jeho léčebné účinky.

Nejčastěji se ze všech rostlin používá svazenka vratičolistá, protože není příbuzná s žádnou pěstovanou zeleninou, a proto ji můžete vysít na jakékoli záhony. Je rychlerostoucí, takže pokud ji vysejete na konci srpna, v průběhu září vám již pokvete.