Volba správného způsobu založení domu závisí na více faktorech. V první řadě vždy doporučuji si v rámci radonového průzkumu nechat zpracovat i geologický průzkum. To jsou první základní podklady pro rozhodování. Ve druhé řadě pak stojí složitost domu, spádovost terénu, navržený konstrukční systém či volba tepelných parametrů domu.

Vždy je třeba vše projednávat a konzultovat s projektantem a statikem, který dům navrhuje. Je fakt, že v zahraničí se v daleko větší míře než u nás uplatňuje vámi zvažované řešení. U standardního domu je totiž založení na tepelný izolant a základovou desku vhodnou volbou. Základní podmínkou je vhodné podloží. Je-li propustné bez výskytu možných spodních vod, je to velké plus. U nepropustného podloží je třeba zajistit odvodnění, aby se voda nemohla držet ve vrstvě izolantu. Lze toho docílit pomocí drenáží, ale rozhoduje, zda je kam drenáž odvést. V tomto případě je výhodou mírně svažitý terén.

Možnosti založení na polystyrenu XPS, nebo na vrstvě štěrku z pěnového skla (varianta tzv. do jámy nebo do plochy) se liší v technologickém postupu. Zemní práce, to znamená srovnanou odkopanou rovinu, musíte mít pro oba případy. Hloubka dna záleží na umístění domu nad terén, tloušťce základové desky a volbě izolantu. Dům vždy doporučuji umístit výškově tak, aby vodorovná izolace byla nad upraveným terénem, tloušťku základové desky spočítá statik podle zatížení – obvykle se pohybuje od 200 do 300 mm, tloušťka izolantu bývá u XPS 200–240 mm, u štěrku z pěnového skla 500–600 mm po zhutnění. Pozor, sedavost zhutněním pěnoskla dosahuje až 30 %, takže je nutné při objednávání počítat s koeficientem 1,3 objemu.

Čtěte také

Kuchyně

Čtěte také

Dotaz z poradny: Jak silnou zeď potřebuji v kuchyni?

Při založení na polystyren XPS ho doporučuji pro eliminaci spár pokládat ve dvou vrstvách a fixovat vrstvy alespoň bodovým slepením PUR lepidlem. Polystyren se pokládá na zhutněnou a pečlivě urovnanou štěrkovou vrstvu, někdy se na ni ještě dává vrstva geotextilie a tenká vrstva písku zaručující kvalitní vyrovnání pro pokládku. Následně se provede obvodové bednění ze zafixovaného polystyrenu XPS, který izoluje čelo desky a přechází v tepelnou izolaci soklové části domu. Pak přijde na řadu armování a betonáž základové desky. Samozřejmě v rámci těchto činností musí být provedeny veškeré ležaté rozvody a případně vloženy chráničky.

Při založení na štěrku z pěnového skla se již připravené dno zakládací jámy neupravuje a existují dvě možnosti provedení. První tzv. do jámy, kdy se ohraničení provede po obvodě desky včetně tloušťky podsypu polystyrenem XPS, nebo tzv. do plochy, kde se vrstva pěnoskla rozšíří o 80–100 cm po obvodu základové desky, která se betonuje do ohraničení provedeného z polystyrenu XPS.

Můj osobní názor je, že zakládání na izolant je na provedení jednodušší než výkop a betonáž pasů, izolace základů a zpětné zásypy s následnou betonovou mazaninou. Menší pracnost by se měla projevit v ceně, ale velice záleží na návrhu statika a tloušťce základové desky, aby nárůst spotřeby betonu výrazně neovlivnil celkovou cenu. Pokud jde o izolant, sice je spotřeba štěrku pěnového skla větší, ale při cca poloviční ceně než za polystyren XPS. Takže na závěr bych vámi uvažované založení doporučil, mělo by být jednodušší a odhadem nebude výrazně dražší než klasické. Získáte ale velice kvalitní řešení z hlediska tepelných parametrů v oblasti základů.

  • Odpovídá stavební inženýr Roman Brabec

Více dotazů a odpovědí můžete najít i v časopisu Dům&Zahrada. Pokud sami máte odborné dotazy, pošlete nám je na e-mail redakce@dumazahrada.cz. Buď na ně odpovíme sami, nebo oslovíme odborníky.