Škůdci, kam patří například sviluška, umějí na zahradě napáchat velké škody. Klidně vám zničí celou úrodu. Z listů vysávají šťávu podobně jako mšice. Rostliny pomalu chřadnou, až uhynou. Napadení sviluškami si většinou všimnete podle bílých a žlutých skvrn kolem žil listů.

Rostliny sice můžete ochránit nejrůznějšími postřiky, my pro vás ale máme zajímavější řešení. Ideální pro ty, kteří chtějí chemii na své zahradě omezit. A tím řešením jsou draví roztoči – Typhlodromus pyri. Je to malý živočich, který je velký pouhých 0,6 milimetru. I přes své malé rozměry toho ale dokáže hodně.

Roztoče nasaďte do stromů – pak pozorujte výsledky

Aplikace roztočů je vhodná zejména u ovocných stromů, vinné révy či u drobných ovocných keřů. Aplikují se od prosince do února. A to v podobě plstěných pásů, které se připevní na kmeny stromů a jsou plné těchto malých dravců.

Zdroj: Youtube

Při oteplení, které probíhá na jaře, se roztoči probudí a rozlezou po dřevinách. Pokud budou mít k životu optimální podmínky, na svém stanovišti zůstanou. Kromě vinné révy se roztoči nasazují také na hrušně (škůdce: vlnovník hrušňový), ořešáky (škůdce: vlnovník ořešákový) a jabloně (škůdce: svilušky).

Jedna samice roztoče si za den poradí s 8 dospělci svilušky nebo s 320 hálčivci. Použít je můžete také na rybíz, jahody, ale i ostružiny.

Stačí jedna jediná aplikace

Pokud dojdou roztočům škůdci, na kterých by si pochutnali, začnou se živit pylem nebo hladovět. Na stromě tedy přežijí i bez jídla. Jen na ně nesmíte útočit s chemií. Jakmile se dostatečně namnoží, budou se škůdci vyskytovat pod hladinou škodlivosti. Pásy, které se nasazují na každý třetí keř vinné révy nebo na každý strom jeden až tři pásy, stačí sundat v létě.

Zdroj: idnes.cz, zahradkarskaporadna.cz