Kdo si nechá zhotovit střechu z dřevěných šindelů, není motivován jen láskou k historii a přírodním materiálům; dřevěný šindel je totiž velmi odolnou krytinou, která při správné údržbě vydrží pěkná i 60 let. Někoho ale odradí slovo "údržba", jiného pořizovací cena. Kdyby nebylo těchto dvou nevýhod, dřevěné šindele bychom vídali na domech mnohem častěji.

Nespornou předností dřevěných šindelů je jejich tvárnost; není těžké je přizpůsobit nepravidelnostem střechy nebo stěny domu a mohou být vyrobeny v různých originálních tvarech. Nejčastěji se k jejich výrobě používají domácí dřeviny jako smrk a modřín, z exotických dřevin to pak bývá bílý nebo červený cedr.

Jak jsme naznačili už v nadpisu, dřevěné šindele se nevyužívají jen pro střechy; mohou sloužit také jako unikátní obklady fasády, štítu domu, nebo dokonce interiéru. Vynikají především na dřevostavbách a vůbec přitom nezáleží na tom, zda je dům postaven ve starobylém, nebo zcela moderním tvaru. Vše jen záleží na citlivé volbě tvaru šindelů a druhu dřeva.

Co se týče metody zpracování šindelů, nejžádanějším typem jsou šindele štípané, které mají na rozdíl od řezaných a sekaných šindelů hladký uzavřený povrch, což zabraňuje nasávání vody. Jsou tedy kvalitnější a vytvářejí pevný spoj. Procedura štípání je ovšem zdlouhavější než jiné metody, a to se odráží na vyšší ceně.

Jako všechny jiné prvky z pravého dřeva, i šindele se musejí impregnovat a ošetřit prostředkem s herbicidním a fungicidním účinkem. Nátěr by se pak měl opakovat každých 5 až 8 let, aby šindele dostály své pověsti překrásného přírodního materiálu i po několika dekádách.