Proto jsou dřevostavby často preferovány při stavbě nízkoenergetických a pasivních domů.

Konstrukce ze dřeva

Dřevo jako konstrukční materiál má řadu výhod, obzvláště tehdy, využívá-li se z místních zdrojů. Má dostatečné statické vlastnosti, je snadno zpracovatelné, dům má menší hmotnost, což snižuje náklady na založení a dopravu. Rychlost výstavby může být optimalizována přenesením výroby konstrukčních dílů do dílny. Likvidace stavby po jejím dožití je jednoduchá.

Součinitel tepelné vodivosti měkkého dřeva kolmo k vláknům se pohybuje kolem 0,17 W/m.K, takže dřevo samo jako tepelný izolant nestačí. To se týká především srubových domů, kde by musela být stěna alespoň 1,0 m silná, abychom dosáhli její dostatečné tepelné izolace. Proto je výhodnější používat dřevo jako konstrukční prvek v kombinaci s tepelnými izolacemi. Jako konstrukční prvky jsou používány lepené profily, tvrdé lisované desky a I-nosníky. Pro zvýšení tepelné akumulace dřevěných staveb lze využít hliněné omítky a vnitřní přizdívky z nepálených cihel.

Tepelné izolace na bázi dřevní hmoty

Desky z dřevitých vláken se dají považovat za čistě ekologický materiál. Při jejich výrobě nejsou používána žádná lepidla. Tuhé dřevovláknité desky se vyrábějí lisováním jemných dřevěných vláken o různé objemové hmotnosti v rozmezí 160 až 270 kg/m3. Vlákna jsou pojena pryskyřicemi obsaženými ve dřevě, takže výrobek je ekologicky nezávadný. Pro exteriérové aplikace je lze hydrofobizovat parafínem. Vyrábějí se v různých provedeních, podle způsobu použití ve stavbě. Součinitel tepelné vodivosti desek se pohybuje v rozmezí 0,038 až 0,05 W/m.K. Jejich tepelně izolační vlastnosti jsou tedy zcela srovnatelné s jinými izolacemi, například na bázi minerálních vláken nebo polystyrénu. Při tloušťce takové izolace 30 až 40 cm lze již dosáhnout pasivního standardu zateplení, tedy hodnoty součinitele prostupu tepla U 0,15 až 0,10 W/m2.K. Výhodou dřevitých izolací je dále vysoká tepelná kapacita (c=2100 J/kg.K), dobrá paropropustnost, zvukoizolační vlastnosti a vyhovující požární odolnost. Ve stavbách se používají na zateplení podkroví a jako výplň v konstrukcích dřevostaveb. Materiálové řešení lze koncipovat jako difúzně otevřené. V interiérech je lze upravit tenkovrstvými omítkami. Použití najdou v podlahách jako kročejová izolace. Vyzkoušené jsou již systémy kontaktního vnějšího zateplení. Desky se nelepí, ale kotví pomocí speciálních kotev. Povrch fasády může být tvořen tenkovrstvou omítkou nebo provětrávaným obkladem.

Celulózová vlákna

Používají se již řadu let a jako foukané izolace jsou stavebníkům poměrně známé. Vyrábějí se recyklací papíru, jejich základní surovinou je tedy dřevo. Výroba probíhá smícháním kousků papíru s boritany, které zajišťují odolnost proti hnilobě a požáru, a následným semletím směsi. Součinitel tepelné vodivosti materiálu dle způsobu aplikace se pohybuje v rozmezí 0,039 až 0,043 W/m.K. Směs má poměrně velkou tepelnou kapacitu (c = 1900 J/kg.K) a výborné vlastnosti z hlediska vlhkosti. Díky buněčné struktuře reguluje vlhkost v konstrukci. U dřevostaveb se používá jako izolační výplň, díky vysoké izolační schopnosti nachází uplatnění především v pasivních domech. S výhodou lze používat i na dodatečné zateplování odvětrávaných fasád, střech a stropů, kde ji lze aplikovat zafoukáním do dutin.

Dobrou tepelně izolační vlastnost dále mají konopí, ovčí vlna a sláma, proto se na ně mrkneme příště.

Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB