Na pozemku stál původně starý dům, který patřil majitelčině babičce. Rodina se chystala ho opravit, přebudovat, dostavět a poté užívat. Ve fázi, kdy byl hotový projekt, vyklizený dům a podřezané zdivo, se ukázalo, že by rekonstrukce byla příliš komplikovaná a finančně náročná. Takže nakonec padlo rozhodnutí dům zbourat. „Pak nám přišel do cesty pan architekt Zamazal, který nás při úvodní schůzce vzal do svého čerstvě dostavěného domu, a bylo jasno. Věděli jsme, že toto je přesně pro nás a nic jiného nechceme,“ vzpomíná majitelka na opravdu rychlou volbu.

Pestrá architektura

Pozemek se nachází na rozhraní tří různých zástaveb. Původní dům po babičce patřil ke skupině tradičních chalup, dále zde stojí vily z 30. let a také rodinné domy ze 70. let. „Nová stavba v této pestrosti pokračuje, jen mluví současným jazykem,“ popisuje architekt Patrik Zamazal z ateliéru Molo architekti. „Nicméně se dalo čekat, že stavební řízení nebude úplně snadné, a stavební úřad skutečně nebyl příliš vstřícný. Kvůli obstrukcím nám vyřízení povolení trvalo asi rok a půl,“ říká architekt.

Na počátku měl být dům určený pro čtyřčlennou rodinu, velikostně kolem 150 metrů čtverečních. „Během práce na projektu se nám narodilo třetí dítě, takže se vlastně celé vnitřní uspořádání předělávalo,“ usmívá se majitelka.

Soukromí pro letní lenošení

Architekti navrhli dům do tvaru otevřeného L, přičemž každá ze dvou částí navazuje na rytmus přilehlé uliční zástavby. Ve vnitřní části je pobytová zahrada otevřená k jihu, ale zároveň do křižovatky. Proto je zde mírný terénní val osázený keři, který odděluje zahradu od ulice. „Společně s klienty jsme pečlivě zvažovali využití zahrady, světové strany, výhledy… a dům nám pomalu vyrůstal pod rukama,“ popisuje Patrik Zamazal.

Majitelka vidí svůj dům jako ostrůvek mezi ostatními domy. Vzhledem ke své původní profesi zahradní architektky se sama postarala o podobu venkovního prostoru. „Zahradu máme sice malou, ale nabízí nám intimní prostředí a klid i soukromí pro posezení a letní lenošení,“ říká majitelka.

Vedle zahrady má rodina v teplých měsících k dispozici i dva venkovní obytné prostory – volnou terasu obrácenou na jih a východní terasu, kterou před počasím chrání střecha a stěny s rozměrnými nezasklenými okny. „Obě v létě využíváme hodně. Na kryté terase, která sousedí s kuchyní, v létě často jíme. Je orientovaná na východ s ranním sluncem, ale přes den a navečer v době velkých veder je tam krásný chládek. Přes léto na ní s manželem i spíme,“ vypráví majitelka.

Otevřený prostor bez bariér

Rodinu okouzlil architektův vlastní dům a prvky, které používá. Chtěla proto bydlení ve stejném stylu – velká okna a skla, plochou střechu, žádné chodby na úkor obytného prostoru, bezprahové řešení, přírodní dřevěnou fasádu.

Dům je tedy jednopodlažní, nepodsklepený, obložený modřínovou fasádou bez povrchové úpravy. Dispozičně je rozdělený na denní a noční část. Ložnice a zázemí jsou orientované na východ a na sever, kuchyně, jídelna a obývací prostor na západ a jih. Otevřené společné prostory s velkými prosklenými plochami kontrastují s ložnicemi a koupelnami s intimnější rozlohou i velikostí oken.

Dům je řešený jako bezbariérový. „Bezbariérovost jsme si nedali jako podmínku, ale jsme za ni rádi, je to velmi pohodlné,“ uvádí majitelka. Vnitřní podlaha je ve všech místnostech v jedné úrovni a výškově koresponduje s přístupovou cestou. Interiéru také dominuje dřevo – podlahy jsou z modřínových prken, strop je ze smrku s povrchovou úpravou v podobě oleje s přidaným bílým pigmentem.

Jak schovat nepořádek

Zařízení si majitelé v zásadě volili sami. V něčem se radili s architekty – společně dolaďovali třeba kuchyň nebo sedací parapet. Vybavení je směsicí nábytku, který jsme měli, a několika nových kusů. „Vše jsme pořídili u firem v okolí, například sanitu na doporučení instalatéra, kuchyň vyrobil bratr stavbyvedoucího. Pan architekt nám zase na základě svých zkušeností třeba poradil, kde vybrat světla,“ popisuje paní domu.

Každého, kdo se zrovna nevyžívá v úklidu, musí nadchnout velká zatahovací stěna v kuchyni. „To je geniální specialita pana Zamazala,“ usmívá se majitelka. „Máme za ní rekuperační jednotku, elektrokotel, bojler, pračku, ledničku, sušák na prádlo, koš na třídění prádla a potravinovou skříň. Většinou se tam schová, co zrovna nemá být vidět,“ vysvětluje. Architekt dodává, že sám má takové řešení doma: „Je to velmi praktické. Domácí práce jsou na jednom místě s kuchyní, ale když potřebujete uklidit, stačí zatáhnout stěnu.“

V koupelně překvapí dřevo, materiál, který si obvykle s vodou moc nerozumí. „To je asi pravda, ale takové podlahy používáme v koupelnách poměrně často,“ říká architekt. „Je to dřevěný rošt na kaučukové hydroizolaci. Jednou za čas je nutné ho nadzvednout a podlahu vyčistit, ale je velmi příjemný na nášlap bosou nohou a běžný denní provoz,“ upřesňuje Patrik Zamazal. Majitelka souhlasí, že se na dřevě běžné sprchování nijak nepodepsalo a rošt funguje perfektně.

Bez starostí

Stejně pozitivně obyvatelé domu hodnotí celý projekt. Spolupráce s architektem byla pro ně příjemná a efektní, a i stavba proběhla bez starostí, také díky tomu, že architekt a stavbyvedoucí spolu intenzivně komunikovali. „Jsme maximálně spokojení, žádné velké změny ani opravy jsme nedělali, vše užíváme naplno a vše funguje skvěle. Byla to tenkrát rychlá, ale jednoznačně výborná volba, za kterou jsme moc vděční,“ pochvaluje si majitelka.

Autoři

Patrik Zamazal

V roce 2001 dokončil Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, během studií absolvoval stáž v Helsinkách. V roce 2008 založil studio Molo architekti. Po studiích do roku 2010 pedagogicky působil na VŠUP. Za cíl své práce považuje vytváření kvalitního životního prostoru a projektování chápe jako kreativní řešení problému. 


Jan Dobeš

Vystudoval architekturu a design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, pracoval mimo jiné v Molo architekti a Lugi, nyní je na volné noze. Žije v Praze, s manželkou vychovává dvě děti.

www.moloarchitekti.cz

Základní údaje

  • Architekt: Patrik Zamazal, Molo architekti
  • Spolupráce: Jan Dobeš
  • Dodavatel: Josef Novotný, N-stavby
  • Zastavěná plocha: 208 m2
  • Užitná plocha: 180 m2
  • Obvodová konstrukce: sendvičová dřevostavba two-by-four
  • Zateplení: ve stěnách minerální vata 320 mm, ve střeše polystyren 400 mm
  • Fasáda: modřín bez povrchové úpravy
  • Střecha: EPDM přitížená kačírkem
  • Okna: dřevěná eurookna
  • Vnitřní dveře: bezfalcové březové se stínovou drážkou – design Molo, výroba Truhlářství Šváb
  • Podlahy: modřínové, v koupelnách termojasan
  • Vytápění: teplovzdušné vytápění s rekuperací, zdroj elektrokotel, doplňkový zdroj krbová kamna

Článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 6/20