1. V dřevěném domě je větší zima a hůře se vytopí

Dřevostavby jsou sice lehké a na základě své konstrukce obvykle hůře akumulují teplo. To však lze považovat za přednost - ohřívá se v nich totiž efektivně rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá do zděných konstrukcí, není třeba je dlouze vytápět, snáze se v nich také udržuje stálá teplota. Je to dáno jejich konstrukcí – jsou tvořeny dřevěným rámem, vyplněným izolací. Na její tloušťce a kvalitě, a také na skladbě stěn závisí tepelně-izolační vlastnosti stavby. Pokud však přece chceme akumulovat teplo, je možné vložit do dřevostavby zděné nebo betonové části.

2. V dřevostavbě je všechno slyšet

Špatná akustika dřevostaveb je představa přetrvávající z dob socialismu, kvalita tehdy realizovaných dřevěných domů byla limitována nedostatečným výběrem materiálů a současně i nedodržováním technologických postupů. U dřevostaveb je možné snížit propouštění hluku správným použitím vhodné tepelné (i ta částečně izoluje proti hluku) a protihlukové izolace, dnes je jich na trhu velké množství. Navíc i v tomto ohledu musí dřevostavba splňovat závazné hygienické předpisy a normy pro šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory. U staveb je sledována vzduchová a kročejová neprůzvučnost. Vzduchová neprůzvučnost se šíří, jak je zřejmé, vzduchem, její úroveň se maximálně sníží dokonalou těsností spojů a spár ve stěnách. Pokud jde o obecné akustické vlastnosti dřevostaveb, jde o sendvičové konstrukce z desek a materiálů různých tepelných a akustických izolačních vlastností. Jejich typ a právě i množství snižuje průzvučnost. Ve vícepodlažních stavbách je nutné řešit i kročejovou neprůzvučnost ve vodorovných konstrukcích. Konstrukce stropu musí být dostatečně tuhá, jako izolant kročejového hluku zde působí kromě zvukového izolačního materiálu i tepelná izolace. Jejich druh a tloušťku je nutné pečlivě vybrat a propočítat. Podlaha druhého nadzemního podlaží je navíc vždy koncipována jako plovoucí, pochozí plocha nespojená s obvodovými stěnami a s podkladní konstrukcí stropu nepřenáší zvuk.

3. Dřevostavba je nestabilní při živelních pohromách

Extrémní výkyvy počasí se stávají i součástí našeho klimatu, firmy, zabývající se návrhy a realizacemi dřevostaveb, s nimi začínají počítat. Určité typy dřevostaveb jsou odolnější vůči zemětřesení, vichřicím a dokonce i povodním a záplavám. Nejodolnější jsou v tomto směru panelové dřevostavby s tuhým izolačním jádrem a pevnou konstrukční deskou z obou stran.

Foto: www.ekodrevostavby.cz, autor projektů: Ing.arch. Josef Smola