Letošní zima se zdála nekonečná. Březnové přívaly sněhu, zvláště v horských polohách nás nechávaly o jaru jen snít. Ale s prvním jarním dnem k nám konečně jaro vstoupilo. Prudké oteplení s vytrvalejšími dešti sice zvedly hladiny řek, ale zároveň začaly připravovat zahrádky na novou sezónu. Z ostrůvků rozpouštějícího se sněhu se začaly nesměle hlásit první jarní kytičky a než jsme se nadály, vykukovaly ze záhonků rostlinky hýřící pastelovými barvami.
Poslové jara Dubnová zahrádka by na první pohled měla upoutat množstvím celé řady nejrůznějších květů. Barvami zazáří zejména skalka osázená typickými cibulnatými a hlíznatými rostlinami. V tuto dobu zde kvetou jako o závod sasanky, šafrány, kandíky, hyacinty a řebčíky. Mezi nimi vynikají květy konikleců, v polostínu na sebe upozorňují květy velkostinných berginií a mochniček. Kromě nich nás zcela určitě zaujmou bílé, růžové a červené květy houseníků i zlatavě zářící tařice. Do různých barev se odívají iberky, kamzičníky, prvosenky, primule, mechovité lomikameny. Těmto barevným poslům jara se rovněž daří i na květinových zídkách, pro něž je však nejtypičtější rostlinou modrý plamének.
Bez půvabu nezůstanou ani z jara kvetoucí okrasné dřeviny, jako zlatice, sakura, mahónie, zákula japonská, kdoulovec, meruzalka, mandloň trojlaločná, čilimník raný a další stromky a keře.
Sázíme dřeviny Čtvrtý měsíc v roce je ve znamení vysazování. Na řadu přijdou především pozdě rašící opadavé dřeviny a dřeviny s tvrdým dřevem, jako je buk, dub, habr, skalník vilín a bříza. Aby nám skutečně dobře rostly, vybereme si pro jejich výsadbu krátké období, kdy se chystají k rašení.
Kromě nich vysazujeme i stále zelené dřeviny, opadavé dřeviny s baly a jehličnany. Můžeme se pustit i do vysazování stále zelených živých plotů a vřesovištních rostlin.
Jak na to? Většinu okrasných dřevin vysazujeme stejně hluboko, popřípadě o něco hlouběji, než rostly ve školce. (Poznáme to snadno podle změny odstínu, nebo i zbytků země na dolní části kmínku.) Výjimkou jsou pouze mělce kořenící dřeviny z čeledi vřesovcovitých, jako jsou rododendrony, zahradní azalky, vřesovce a další, které by hlubší výsadbou - zejména v těžších půdách trpěly vysílením při zakořeňování.
Jako do peřin Výkopová jáma má být tak široká, aby se kořeny rostlin při zapouštění neohýbaly směrem vzhůru. Před tím ale ostříháme zaschlé části kořínků a dřevinu dáme zhruba na 12 hodin do nádoby s vodou nebo řídkou jílovitou kaší. Ke kořenům vždy dáváme lepší zem obohacenou kompostem, zatímco vyhloubenou spodinu dáme až na povrch nebo ji odvezeme stranou k dalšímu zpracování.
Dřeviny s kořenovým balem chráněným igelitem či jiným nerozpustným materiálem nejprve zbavíme obalu a následně postupujeme stejnou cestou jako u dřevin s nechráněnými kořeny. Pokud budou některé rostliny vyžadovat oporu, zatlučeme kůl do země před jejich zasazením. Po zasazení zem lehce udusáme, uděláme okolo kmene lavor a důkladně zalijeme. S hnojením rozhodně nebudeme spěchat a počkáme, až dřeviny řádně zakoření a začnou růst.
Doháníme zpoždění Vzhledem k tomu, že březen ukryl většinu venkovních záhonků pod silnou vrstvu sněhu, pustíme se urychleně do výsevu letniček, které nevyžadují předpěstování. Je to například hrachor, slunečnice, měsíček, ostrožka, tařice, letní cypřišek, kalifornský máček, řeřišnice a další a další. Současně začínáme s výsadbou cibulí lilií a hlíz jiřinek a mečíků. Nezapomínáme ani na trvalky, kapradiny a vytrvalé traviny. Vždyť právě nastalo nejvhodnější období k jejich výsadbě a přesazování. Od poloviny dubna již také můžeme vysazovat otužilejší letničky jako je například hledík, fiala, Chaboudovy karafiáty aj.
Skalky a skalničky Dokud se definitivně neohlásí teplé počasí, je třeba se postarat i o skalky. Sněženky a bledule, které ještě před nedávnem vykukovaly mezi sněhovou přikrývkou, odkvetly a není je bude potřeba rozsadit. Současně zbavíme skalku spadaného listí, zbytků rostlin a už i zárodků plevelnatých rostlin. Přitom narovnáme a upevníme uvolněné kameny, popřípadě nasypeme do jejich spár odplavenou hlínu. Rostliny s keříčkovitým vzrůstem zkrátíme, aby nestínily ostatním skalničkám a nerušily typický ráz skalky. Pokud se řežeme pravidelně, stačí obvykle zkrácení asi o 1/3 délky. Nakonec se zaměříme na bujně rostoucí květiny. Pokud vytvořily nepřiměřeně veliké trsy, rozsadíme je nebo přemístíme na jinou část zahrady.
Komu se nelení … Co bychom byli za zahrádkáře, kdybychom nezaměřili svoji pozornost také na trávník. Až definitivně zmizí sníh, důkladně celou plochu shrabeme, aby zde nezůstaly žádné zbytky z loňské vegetace. Objevíme–li zárodky mechu, vyhrabeme je vějířovitými hráběmi a půdu přivápníme. K provzdušnění půdy se pak vyplatí použít vertikulátoru, po jehož zásahu už jenom trávu pohnojíme kompostem nebo speciálními travními hnojivy. Na holých místech nakypříme půdu a rozhodíme travní směs. Osetá místa lehce udusáme a do vyklíčení zakryjeme slámou nebo netkanou textilií, aby semena nesezobali ptáci.
-ra-