Lidová pranostika praví „mokrý duben - hojnost ovoce“. Podle toho, co jsme zažili na začátku měsíce bychom měli mít úrody víc než dost. Nebydlíme-li zrovna v zátopových oblastech, kde se budou nejenom zahrádkáři potýkat další měsíce s následky velké vody, máme naději - letošní úroda bude bohatá.Teď už je pouze třeba vytáhnout z kůlny veškerá „fidlátka“ od zahradnického nože přes pilku a rýč až po krumpáč a pustit se do opožděného díla.
Zahradník – lékař Využijme konečně příznivého počasí a co nejdříve se pustíme do ošetřování ran a dalších poškození způsobených mrazem na kmenech stromů. Budou to zejména pukliny, které vyřízneme ostrým nožem až na hladké dřevo a obnažené místo potřeme prostředkem na ošetřování ran. Obdobně postupujeme u kmenů napadených rakovinou, která se projevuje klejotokem – nádorovitým rozpraskaným výrůstkem. Její příčinou mohou být právě různá poranění, do nichž se dostává infekce. Pokud tedy rakovinné zbytnění dosáhne větších rozměrů, je třeba ho vyříznout i s určitou částí zdravého dřeva – zhruba 20 cm pod nádorem. Ošetření ran dezinfekčním prostředkem je v tomto případě velice důležité. K osvědčeným přípravkům patří například Champion 50 WP.
Poslední výsadba stromů Rtuť teploměru nezadržitelně stoupá, a tak musíme co nejdříve ukončit plánovanou výsadbu ovocných stromů. Do poloviny měsíce by to každopádně měly být všechny dřeviny bez kořenového balu. S přibývajícími teplotami se totiž zvyšuje i nebezpečí jejich poškození v důsledku sucha. V každém případě ale nezapomeňme, že před vysazením je třeba jejich kořeny zbavit odumřelých zbytků a ponořit je alespoň na půl dne do vědra s odraženou vodou. Ihned po výsadbě provedeme výchovný řez, abychom správně vytvarovali korunku stromu a zároveň zabránili zbytečnému vysilování stromku, než se důkladně zakoření.
Aby se dřeviny dobře ujaly, potřebují odpovídající teplotu půdy. Zatímco u běžných peckovin je to 2 až 3 °C, meruňky broskvoně mají mít zem prohřátou na 7 až 8 °C, což jen tak brzy nebude. Pokud chceme, aby se půda důkladně prohřála, vykopáme jámu o něco větší a v dostatečném předstihu. Necháme na výkop také působit sluníčko, ať také vykoná nějakou práci.
Úprava ostružiníku a maliníku Obě plodiny je třeba na počátku jara silně seříznout. Maliníkový keř důkladně prosvětlíme a ponecháme 8 až 10 výhonů, které zkrátíme přibližně na 1 až 1,5 metru. U ostružiníku stačí ponechat pouze 5 až 6 výhonů, které na druhou stranu mohou zůstat o něco delší. Pokud chceme dosáhnout velkých šťavnatých plodů, musíme jim dopřát dostatek životního prostoru a světla. Toho výborně docílíme pomocí dřevěné konstrukce, k níž upevníme rašící výhony. Další podmínkou je bohatý přísun živin, které dodáme především v podobě dobře vyzrálého kompostu a dusíkatých hnojiv.
Ochrana před ranními mrazíky Než se nadějeme, rozkvetou nám třešně, slivoně a hrušky, začátkem května pak i jabloně. Jarní květenství však s sebou přináší i určité riziko v podobě ranních mrazíků, které mohou do značné míry zničit budoucí úrodu. Musíme proto našim ovocným dřevinám trochu pomoci a poskytnout jim alespoň malou ochranu. Tou může být například silná mulčovací vrstva okolo kmene, která zpomalí rozmrzání půdy a tím pádem i dobu květenství. Pokud už dřeviny rozkvetou, můžeme jejich květenství otužit postřikem obsahujícím extrakt kozlíku lékařského. Úplně maličké stromky můžeme krátkodobě přikrýt plachtou z netkané textilie nebo perforované fólie.
Ochranné postřiky Duben je rovněž časem postřiků především proti houbovitým chorobám, které se v posledních létech objevují jako houby po dešti. Začneme s postřikem proti strupovitosti a padlí.
Strupovitost Už podle svého názvu se projevuje černými sazovitými a strupovitými skvrnami na plodech jabloní a hrušní. Objevíme ji však již mnohem dříve na listech. Poznáme ji podle hnědozelených až šedočerných skvrn, u jabloní na lícní a u hrušní na rubní straně. Ochranných prostředků je celá řada. Preventivně působí přípravky Euparen Multi a Polyram WG, s jejich ošetřováním je třeba začít již ve fázi zeleného poupěte. Dobrý účinek mají i přípravky Rubigan 12 EC, Baycor 25 WP nebo Nitrosam 25.
Padlí U této choroby rozeznáváme dva druhy - jabloňové a broskvové. Oba poznáme podle bílých, postupně se zvětšujících skvrn na středu listů. Jablka pak bývají výrazně menší a na jejich kůře se objevují světlé korkovité skvrny. Žlutohnědé skvrny najdeme i na napadených broskvích, u nichž později dochází k deformaci a praskají. Na ochranu jabloní používáme přípravky Beaton 25 WP, Karathane LC a Thiovit. Posledně jmenovaný přípravek používáme i při ochraně broskví. Kromě něho může použít i Rubigan 12 EC.
-ra- Foto: Archiv In