Pozemek s objektem určeným k demolici měla původně rodina jako zálohu do budoucna. Když se ale začalo hledat pro maminku menší bydlení místo velkého a na provoz nákladného rodinného domu, z něhož se odstěhovaly dospělé děti, nabídka na trhu byla natolik neuspokojivá, že se záloha zdála být vhodným řešením.

Boq architekti byli jasnou volbou, protože syn budoucí majitelky s nimi již v minulosti k oboustranné spokojenosti pracoval. Architektka Jana Stachová přiznává, že další společný projekt ve studiu přivítali. „Klient je člověk z oboru, velký vizionář, který nikdy neposedí. Pořád má tendenci něco tvořit a my máme velkou radost, že můžeme být u toho.“

Když je zápor kladem

Svažitý pozemek se ukázal být nikoli překážkou, ale výhodou. „Domy ve svahu stavíme rádi, zejména proto, že v nich lze většinou elegantně vyřešit parkovací stání či další provozy,“ říká architekt Miroslav Stach. A to byl i tento případ. Základem návrhu se stala jednoduchá obdélníková hmota volně položená na svahu, v jejíž spodní části přirozeně vzniklo kryté parkovací stání a na něj navazující krytý vstup do obytných částí. „Bylo tu ještě jedno omezení, a to velikost parcely. Na druhou stranu nám hrálo do karet, že pozemek nebyl svázán žádným koeficientem zeleně. Díky tomu mohl vzniknout dům bez zahrady.“

Také tento, na první pohled negativní aspekt projektu budoucí majitelka nejen uvítala, ale dokonce ho architektům zadala jako jeden ze základních požadavků. „Odmala jsem žila v domě s velkou zahradou a ve stáří jsem se chtěla vyhnout náročné údržbě. Proto jsem si přála minimum zelených ploch.“ Zahradu příjemně zastupuje velkorysá terasa, ze které jsou pěkné výhledy na vesnici.

Nenápadný rebel

Výhled byl ostatně klíčovým aspektem projektu. „Klient i my v ateliéru jsme si byli vědomi úžasného potenciálu, který pozemek nabízí,“ potvrzuje Jana Stachová.

Proto jsou ložnice v půdorysu mírně pootočené, a mohou se tak úzkými okny otevřít k výhledům na náves. „Dům je takový nenápadný rebel. Dodržuje sice prvky tradiční vesnické architektury, jako je obdélníková hmota se sedlovou střechou, ale zároveň tak trochu vyčnívá: například velkorysým proskleným průčelím nebo vyosenými střílnami v ložnicích,“ vysvětluje Miroslav Stach.

Prosklené průčelí se na současných domech objevuje často. „Je to výrazový prvek, se kterým architekti rádi pracují, protože prostě dává smysl. Velkorysé prosklení krásně zarámuje výhled z domu,“ říká Jana Stachová.

Majitelka přiznává, že pro ni představovalo velkou změnu. „Po nastěhování jsem se trošku obávala otevřeného prostoru, a hlavně jsem v prvních dnech neměla osazené venkovní žaluzie a prostor byl velmi průhledný i v noci při rozsvícených světlech. Výhodou velkého prosklení jsou však tepelné zisky, které v zimních měsících pomáhají vytápět otevřený prostor.“

Další informace a fotografie najdete v květnovém čísle časopisu DŮM & ZAHRADA, které vychází 18. dubna.

Autoři

Autoři

boq architekti

Ing. arch. Jana Stachová a Ing. arch. Miroslav Stach začali spolupracovat již během studia na Fakultě architektury ČVUT. Ateliér boq architekti založili koncem roku 2014. Pozornost věnují zejména bydlení, jejich tvorba řeší širokou škálu projektů od interiérů malých bytů přes individuální rodinné domy až po obytné lokality a bytové domy. Charakteristickým znakem jejich tvorby je práce s prostorem, která začíná u promyšlené dispozice, pozornost věnují i současnému výtvarnému umění. V jejich karlínském ateliéru vznikla galerie Jeden obraz, která dává prostor zavedeným i vycházejícím talentům současné umělecké scény, a propojuje tak umělce s potenciálními zákazníky.

www.boqarchitekti.cz