Červen, červenec, srpen a září – pro mnohé jistě ta příjemnější část roku, spojená s prázdninovými a dovolenkovými cestami. Bohužel často to je ta příjemnější část roku i pro bytové zloděje, kteří využívají delší a častější nepřítomnosti majitelů bytů. Ale být nemusí, protože můžeme udělat leccos pro to, abychom zloděje odradili od návštěvy zrovna u nás. Černé kroniky z minulého roku hovoří jasně Z policejních statistik za rok 2004 vyplývá, že celoroční průměr počtu vloupání do bytů je 516 za měsíc, v srpnu se ale toto číslo vyšplhalo na 644, tedy o téměř celou čtvrtinu nad průměr. Podobný nárůst platí i pro výši škod způsobenou bytovými zloději. Měsíční průměr celkové výše škod v bytech je 27 milionů korun, v srpnu se vyšplhal o téměř čtvrtinu na více než 34 milionů korun. Čísla, která hovoří jasně a zřetelně – kvalitní zabezpečení není luxus, ale nutnost a ani pojištění není od věci. Co nás nic nestojí a přesto je „k nezaplacení“? Před odjezdem na dovolenou by pro nás měly platit jednoduché zásady: • Zbytečně a všude nezveřejňovat termín svého odjezdu a pobytu na dovolené • Nechlubit se svou finanční a majetkovou situací • Zkontrolovat pečlivě dveře a okna, zda jsou skutečně zavřené • Nezatahovat závěsy, rolety a žaluzie (zloději se lépe krade, není-li na něho vidět) • Vytvořit zdání, že je v bytě někdo přítomen. Pozor ovšem na triky s visícím prádlem na šňůře! Upoutá zbytečně pozornost a i vy jako běžný kolemjdoucí si všimnete, že prádlo je stále stejné, čili že majitelé nejsou doma. Raději využít elektronické spínací zařízení, které podle nastavení rozsvítí světla, zapne rozhlasový přijímač, televizi apod. • Svěřit klíč od bytu důvěryhodnému a spolehlivému sousedovi nebo příbuznému, který bude byt pravidelně kontrolovat a vybírat poštovní schránku • Uložit žebříky a jiné nástroje, které by pachatel mohl použít při vloupání do domu či bytu • Uschovat cenné věci a doklady do bezpečnostní schránky nebo do domácího trezoru • Zdokumentovat své cenné věci nejen formou seznamu, ale i fotografií (zejména u šperků), případně sepsat výrobní čísla přístrojů. Tyto informace pomohou policii v pátrání po odcizených věcech a pojišťovnám při likvidaci pojistné události. Jsou doma, nebo ne? Aneb za více peněz více muziky Pes štěká, svítí se a hraje televize. Jsou doma, nebo ne? Takovéto opatření jistě přivede do pochyb nejednoho nevítaného hosta. Na trhu existuje řada dostupných produktů, které dokáží vzbudit zdání, že se v bytě i ve vaší nepřítomnosti někdo vyskytuje. Díky těmto produktům je možné, aby při stisknutí zvonku začal štěkat pes (z magnetofonu) nebo aby se náhodně rozsvěcelo světlo nebo zapínala televize či rádio. Základní varianty lze pořídit již za pár stovek, ale ty obvykle nejsou tak kvalitní jako produkty dražší. Například u světla nižší cenové kategorie je možné rozsvícení pouze v určitých pravidelných intervalech, existuje zde tedy možnost, že potenciální lupič tento podvůdek prokoukne. Dražší varianty již umožňují ovládání zařízení i dálkově, například pomocí telefonu. I toto umožňuje například ústředna elektronického zabezpečovacího systému (EZS), která může i bez majitelova zásahu zajistit zapínání přístrojů skutečně náhodně, a tak se vyvarovat možnému vypozorování použití automatu. Nevěříme-li, že by mohl štěkající pes nebo rozsvěcející se lampa zloděje odradit, pak si můžeme nechat namontovat sirénu - vnitřní nebo venkovní, která většinou zajišťuje jak zvukový, tak i vizuální poplach. Nastavit je možné různé hlasitosti i různé melodie dle podnětu, který signalizátor aktivuje. Z důvodů lepšího zajištění nabízejí firmy i dodávku dvou sirén, které jsou namontovány na různých místech domu. Siréna je pak hůře likvidovatelná, jelikož pro její likvidaci je nutno odstranit obě najednou, aby poplach nebyl spuštěn. Dnešní technika dovoluje třeba si i nahrát varující zprávu, která se aktivací signalizátoru spustí. Je tedy možné nainstalovat i čidla k plotu okolo domu, takže když se někdo pokusí neoprávněně proniknout na váš pozemek, promluví na něho přístroj vaším hlasem například takto: „Co tady děláš? Zmiz odtud!“ Pokud ani toto řešení nepovažujeme za dostačující, můžeme si nechat svůj dům nebo byt připojit na pult centralizované ochrany (PCO). Tuto možnost zajištění majetku nabízí řada bezpečnostních agentur. V tomto případě se do bytu namontují čidla reagující na pohyb, zvuk či kouř a ta předávají signály přes domácí ústřednu EZS do PCO, kde jsou hlášení vyhodnocována. V případě potřeby je zajištěn výjezd zásahového vozidla nebo je přivolána policie. Připojit se k PCO je možné i na kratší dobu, například na dobu dovolené. Ceny se v těchto případech pohybují okolo tří tisíc korun za dvoutýdenní využití zabezpečovací techniky. -td- připraveno ve spolupráci s Veronikou Fáberovou ze společnosti Group 4 Falck Foto: archiv